1/2005 leden
Obsah
| Redakční sloupek | Fejeton | Církevní stavby v diecézi | Představujeme | Slovo mají čtenáři | Stalo se ... | Nabídka - pozvánka | Informační listy Diecézní charity Plzeň | Zadáno pro rodiny | DĚTEM A MLÁDEŽI | - Diecézní centrum mládeže | Nové knihy | Z diáře pana biskupa Mons. Františka Radkovského
„Je skutečnost, že tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova ... Vždyť svým vtělením se jistým způsobem spojil s každým člověkem on sám, Boží Syn. Lidskýma rukama pracoval, lidskou myslí přemýšlel, lidskou vůlí jednal, lidským srdcem miloval. Narozen z Panny Marie, stal se opravdu jedním z nás, ve všem nám podobný kromě hříchu“ (2. vat. koncil, Radost a naděje čl. 22).
„Církev proto vidí svůj hlavní úkol ve snaze tuto jednotu, toto spojení neustále uskutečňovat a obnovovat. Církev si přeje sloužit jen tomu jedinému: aby každý člověk mohl znovu najít Krista a aby Kristus mohl s každým kráčet jeho životní cestou, v síle pravdy o člověku a o světě, jež je obsažena v tajemství vtělení a vykoupení, a vyzbrojen mocí oné lásky, jež odtud vyzařuje“ (Jan Pavel II., Redemptor hominis čl. 13).
Spolu s ostatními křesťany o Vánocích oslavujeme tajemství vtělení a narození Ježíše Krista, Boha - člověka a snažíme se obnovovat a prohlubovat svoje spojení s ním. Mnohokrát jsme zakusili radost, pokoj a štěstí ve svém srdci jako dar této Ježíšovy blízkosti.
Přeji Vám a od něho pro Vás vyprošuji totéž. Pro nastávající rok, pro celý život.
Milí čtenáři,
Zpravodaj vstupuje do 11. ročníku své existence v novém odění, doufáme, že se Vám bude líbit a usnadní Vám orientaci. Uprostřed Zpravodaje najdete vedle již pravidelné lednové přílohy Nabídka rodinných dovolených také Kalendář plzeňské diecéze s daty některých významných akcí v diecézi a ve vikariátech klatovském a sokolovském.
Ve Zpravodaji pak naleznete novou rubriku „Církevní stavby v diecézi“, která si klade za cíl seznámit Vás v následujících dvou letech s některými kostely v naší diecézi, budeme postupovat podle vikariátů v abecedním pořadí, v každém vikariátě bude představen kostel v největším městě vikariátu a druhý jako architektonická zvláštnost vikariátu. Rubriku připravuje ing. arch Jan Soukup.
Přejeme Vám radostné a požehnané prožití Vánoc a Boží požehnání a doprovázení na všech Vašich cestách v příštím roce.
Požehnané vánoce a Boží láskou naplněný, šťastný rok 2005 ze srdce přejeme a při mši svaté i v modlitbě vyprošujeme: všem kněžím naší diecéze, trvalým jáhnům s rodinami, jáhnům, pastoračním pomocnicím a katechetkám, pastoračním pomocníkům a katechetům, jejich rodinám a všem spolupracovníkům!
Zároveň děkujeme za spolupráci, za každou modlitbu a za každou dobrou pastorační snahu v uplynulém roce! Všem nemocným a trpícím, kteří modlitbami a obětí doprovázejí pastoraci v naší diecézi, patří zvláštní uznání a dík. Ať vám Hospodin dá pocítit svou přízeň a laskavost, ať se nad vámi smiluje a žehná vám.
Nevím, jestli je to od nepaměti lidstva, ale rozhodně je to od nepaměti mojí (což ostatně není až tak dlouhý časový úsek), že se při vstupu do nových časových úseků člověk snaží vnitřně vypořádat s nahromaděnými problémy.
Někdo to řeší snahou podlézt pod problémy (tzv. podlézavý typ). Poznáte ho podle lehce přikrčené postavy a opatrného rozhlížení kolem sebe. Není divu. Vezměte si, kolik toho má „nad sebou“, a tak neustále musí dávat pozor, aby ho něco z toho úplně nerozdrtilo.
Opačný typ se snaží být nad problémy. Problémy má pod sebou, vznáší se. Jeho pohled je upřen do dáli a detaily se nezabývá. Nad čím víc problémů se povznese, tím víc problémů má pod sebou a jen velmi obtížně se mu někdy ještě podaří chodit skutečně nohama po zemi.
Další možnost - i když možná ne příliš populární - je mít problémy kolem sebe. Tento typ lidí pak má tendenci, že v důležitých časových úsecích, jako je vstup do nového manželství, zaměstnání či roku, začne dělat takzvaná před-sebe-vzetí, to znamená, že co nejvíc problémů kolem něj se hromadících natlačí před sebe a sám se tím pádem dostává do role buldozeru. Ve snaze toto vše hrnout před sebou nutně po prvních pár záběrech kolabuje.
Pokud byste někdy chtěli dělat jakékoliv před-sebe-vzetí, nezapomeňte, že musí předcházet nebo alespoň ruku v ruce jít, málo známé za-sebe-dání. Jinými slovy: na důležitých křižovatkách není řešením věci narvat před sebe, ale pečlivě roztřídit, které věci odložíme za sebe. Ono je to velice náročné, protože například přechod do dalšího roku je otázkou řekněme vteřiny a my bychom měli mít připraveno, co přes ten vrcholek před sebou protlačíme do dalšího roku a co necháme za sebou, protože za námi to udělá „klap“ a to za-sebe-dané tam zůstane. A my staří šetřílci se pochopitelně bojíme naprosto čehokoliv vzdát, včetně svých chyb, závislostí, nevraživostí, podezíravostí, závistí, nenávistí, kořistí, neřestí a klestí.
Ale teď zpět k před-sebe-vzetí. To, co si bereme před sebe, má být něco krásného a radostného, abychom se na to s chutí dívali. Pokud to bude něco, čeho se upřímně děsím, pak zcela logicky začnu rychle zahýbat, alespoň pohledem, protože se přece nebudu pořád dívat na něco strašného před sebou. Před-sebe-vzetí musí být před námi tak daleko, abychom na něj časově dohlédli. Budu-li hrubě konkrétní, u lidí se sníženou pamětí musí být dost blízko, jinak je zcela zbytečné.
Ideální je, je-li před-sebe-vzetí v pravidelném (u sklerotiků bezpodmínečně každodenním) rytmu, ale velice jednoduše splnitelné. Nemusíme se vyhýbat před-sebe-vzetím. Nutné je pouze pečlivě je volit a ještě pečlivěji a důsledněji volit za-sebe-dání.
Spisovnější a častěji užívané termíny jsou před-se-vzetí a za-se-dání. (Není náhodou, že na všech možných zasedáních se problémy řeší za-se-dáním.)
Farní kostel Panny Marie stojí uprostřed severní strany hlavního domažlického náměstí. Na tomto neobvyklém místě se zřejmě ocitl proto, že byl postaven na místě starší svatyně z doby ještě před založením královského města Domažlic, které proběhlo mezi roky 1262 až 1265. Po založení města byl postaven nový raně gotický kostel, z něhož se dodnes zachovala západní průčelní zeď s portálem a severní loď kostela. Z těchto zbytků lze usuzovat, že kostel byl trojlodní se střední vyšší lodí a dvojicí věží na východním konci bočních lodí vedle presbytáře.
Od 14. století pak vedle kostela byla postavena městská hláska kruhového půdorysu. Ta se při stavbě naklonila a stavba pokračovala až koncem 15. století. Zajímavostí je excentricky zesílená stěna na jedné straně, aby se vyvážila tíha zdiva na zřejmě nevhodné základové podloží. Při přestavbě kostela v 15. století byla věž zapojena do půdorysu nové větší stavby. Její zdivo bylo postaveno na jižní a východní straně vně starší stavby a po dokončení byla jižní a střední loď původního kostela odbourána. V podobě velké haly s postranní lodí se kostel dočkal barokní doby.
V roce 1747 však vyhořel a od roku 1751 stavitel Záhořík, který na projektu spolupracoval s K. I. Dientzenhoferem, vytvořil novou podobu kostela, zahrnující ve zdivu všechny předchozí etapy. Interiér obohatila nová klenba, vyzdobená malbami plzeňského malíře Julia Luxe, který také namaloval iluzivní retabulum hlavního oltáře. Před ním byl umístěn oltář s tabernáklem, který pořídil známý domažlický děkan Příhoda v roce 1744. Slavnostní posvěcení proběhlo v roce 1756. V roce 1822 shořel krov, ale kostel byl zachráněn. Úpravy proběhly v letech 1892, 1936, 1944 a 1983. Věž, která má výšku 57m, byla opravena znovu v letech 1999-2000.
„My všichni tři kněží, kteří ve zdejší farnosti působíme, jsme klaretiánští misionáři a misionář má být vždycky tam, kde je ho nejvíce zapotřebí. Takže si myslím, je v pořádku, že jsme právě tady na severozápadě Čech,“ říká sokolovský farář P. Józef Szczepaniak, když přede mě staví hrnek voňavého ovocného čaje a usedá k velkému stolu farní místnosti. Fara samotná, přestože stojí nedaleko rušné ulice plné obchodů, je jakoby obestřena závojem zklidnění a ztišení.
„Sokolovská farnost byla svěřena misionářům klaretiánům, kteří patří do polské provincie klaretiánů, v roce 1998. Tehdy sem se mnou přišel můj mladší kolega P. Waldemar Obrebski. Předtím jsme působili dva roky v Praze, kde jsme se seznámili s P. Romanem Moreno, mexickým klaretiánem, který vlastně původně přivedl klaretiány po pádu komunistického režimu do této země. P. Moreno nyní působí v Kolumbii, ale tehdy nějaký čas vypomáhal v Rokycanech, takže byl v kontaktu s plzeňskou diecézí a pomohl nám najít oblast, kde je nás jako misionářů zapotřebí,“ vysvětluje P. Józef Szczepaniak, rodák z příhraničního polského města Jelenia Góra vysvěcený ve Wroclawi, jak se dostal právě do Sokolova. „My tady vlastně reprezentujeme celé Polsko. P. Waldemar je ze severu, P. Krzystof Stawicki, který k nám přišel jako posila před třemi lety, je ze středního Polska a já z jihu, vyrůstal jsem kousek od naší společné hory Sněžky, takže jsem do Čech nikdy neměl daleko,“ směje se. Pak ale zvážní. „Četla jste dnešní noviny?“ ptá se. Když zavrtím hlavou, přináší mi článek s titulkem „Češi jsou největší ateisté v Evropě“. Z textu se dozvídám, že ze dvou desítek zkoumaných zemí Evropy a USA se Česká republika s pouhými 32% věřících umístila na posledním místě. Polsko je po stoprocentně islámském Turecku s 98% katolického obyvatelstva druhé.
„A já k tomu můžu uvést ještě svoje počty,“ říká teď už beze stopy úsměvu P. Józef. „Sokolov má přes 24 tisíc obyvatel. Když připočteme ostatní obce spadající do našeho farního obvodu, dostaneme se k číslu zhruba 40 tisíc lidí. A pokud bych měl spočítat věřící na nedělních bohoslužbách ve všech našich osmi kostelích, dostanu se s bídou nad tři sta.“ To je bilance drsného kraje, kde dodnes narážíme na dědictví tuhého komunistického režimu, jako jsou strach, předsudky, výsměch. Klaretiánští misionáři, jejichž řád působí v 56 zemích světa a kteří slibují čistotu, chudobu a poslušnost kvůli hlásání evangelia všem národům, přesto rozhodně nepropadají malomyslnosti.
„Tady je dobrá orná půda, která ale ležela dlouho ladem,“ používá přirovnání P. Józef. „Je pravda, že mezi věřícími zde jsou většinou starší lidé, dokonce mám strach, že až nám zemře jeden manželský pár v Lomnici, budeme tam muset zavřít kostel. Ale na druhou stranu, snažíme se pracovat s mladými lidmi, není to lehké, ale také ne bezvýsledné. Náboženství na místních školách bylo pro malý počet dětí zrušeno, ale děti chodí k nám a je to dokonce lepší. Když přijdou, přivede je opravdový zájem, jsou tady klidnější a soustředěnější. Máme tu i aktivní skupinu ministrantů.“
Protože děti vždycky spíš osloví mladší kněz, věnuje se jim především P. Waldemar Obrebski. Kromě toho působí také jako kaplan ve věznici v Horním Slavkově, jezdí za nemocnými, navštěvuje ústav sociální péče v Dolním Rychnově a Pochlovicích a domov pro postižené dívky v Habartově. Tam všude také občas účinkuje s hudebním tělesem Křesadlo, kde se setkávají mladí příznivci křesťanských písní a duchovní hudby. Na letošním Setkání chrámových sborů a schol v Chebu sklidilo Křesadlo obrovský potlesk.
P. Krzystof Stawicki je představený komunity klaretiánů a stará se o farnost, nemocné a výuku náboženství přímo v Sokolově.
„Já mám na starosti přípravy na křest, nemocné, farnosti Habartov a Svatava, pečovatelské domy, materiální věci atd. No a jako nejstarší také pohřby,“ už se zase usmívá a vypráví bezchybnou češtinou mile změkčenou polským přízvukem P. Józef. „Oni jsou tu lidé, kteří nacházejí cestu k Bohu i farnímu životu. Teď sem zrovna docházejí dva mladí muži, kteří přišli sami od sebe, máme ve farnosti i jedno děvče, které pomýšlí na zasvěcený život. Lidi hodně osloví příklad. Potom dokáží vystoupit ze své lhostejnosti, zajímají se o dění, přijdou se třeba zeptat, dál přemýšlejí o víře.“ Jako příklad uvádí P. Józef dušičkovou pobožnost. „Zpočátku se na nás lidé na hřbitově dívali s nedůvěrou, teď už se k nám i připojí. Chce to především trpělivost. Je vidět, že Bůh lidi oslovuje, ale asi bude ještě nějakou dobu trvat, než přijdou až do kostela.“
Přes chronický nedostatek financí se podařilo i opravit několik objektů ve farním obvodě. Zářným příkladem je kostel v Krajkové, který byl prohlášen za kulturní památku, na opravu kostela v Lomnici se také už peníze našly, za pomoci příspěvku dárkyně z farnosti byla opravena věž a ozvučení kostela ve Svatavě. Sokolovský kostel by potřeboval předělat elektroinstalaci a ozvučení a obnovit nátěr střech. „Město naši žádost o příspěvek zamítlo, chceme se tedy obrátit na kraj. Je chyba, že stát dává peníze až tehdy, když je objekt v havarijním stavu. Je přece lepší a lacinější havárii včas předejít,“ logicky vyvozuje farář.
V té chvíli se ozývá zvonek a farnice přináší složku dokumentů. „Budu muset úřadovat,“ zvedá se P. Józef a já se ještě rychle ptám na jeho přání do budoucna.
„Co si asi tak může přát kněz pro svoji farnost?“ usmívá se. „Aby kostely byly naplněny, aby Boží milost oslovila co nejvíc lidí, to je smysl celého našeho života. Jsou i smutné okamžiky, ale nesmíme se vzdát. Vždycky si v takových chvílích vzpomenu, že Boží čas je věčnost, a řeknu si, Bože, tys mě poslal ...“
· Díky P. Františku Kolandovi do věčnosti
S P. Františkem jsem se setkal ve svých klukovských letech v kostele v Bečově. Když jsme se sblížili, začal jsem skrze něho více poznávat Teplou a okolí a zvláště jeho kněžské spolubratry. Mezi ty nejbližší patřili P. Václav Škach z Mnichova u Mariánských Lázní a P. Metoděj Cetl z Františkových Lázní. Tito kněží měli na mne - dospívajícího kluka - mimořádný vliv. Byla to jejich radostnost života, která tryskala ze života s Bohem. Bylo mi v jejich blízkosti dobře. Rádi a dobře zpívali nejen liturgii, ale i pro potěchu srdce všech kolem.
Vzpomínám na velkou akci, kterou měl na bedrech P. František - udělování svátosti biřmování, kterou nám tehdy v roce 1967 v Teplé uděloval pražský biskup František Tomášek a tak zaplněný tepelský kostel jsem dlouho neviděl.
Každoroční velkou událostí Tepelska byla pouť k bl. Hroznatovi, jehož ostatky byly přeneseny z kláštera do děkanského kostela. Snahou P. Františka bylo, aby mše sv. k jeho poctě byla také v klášterním kostele. Za totality s tím měl mnohdy dost obtíží, ale s pomocí Boží a s přímluvou bl. Hroznaty se vždy v neděli odpoledne oslava konala. Bez různých problémů se žádná Hroznatovská pouť nekonala a jak P. František říkal: „Patří to k pouti.“ Nepostradatelnou postavou Hroznatovských poutí a organizátorem byla osobnost Jana Vrzala z Opatovic u Rajhradu (u Brna). Byl v tepelském klášteře na vojně a jako voják ministroval P. Františkovi. Úcta k bl. Hroznatovi a přátelství s P. Františkem jej každoročně přiváděly na toto místo. Je tomu tak dodnes.
Rok 1968 se otevřel pro nový vzduch v našem národě i pro církev. Do semináře nastoupili bohoslovci už v letech, dokonce i důchodových. Nastupovali samozřejmě i mladí chlapci. V tom roce mi dal P. František v sakristii bečovského kostela srolovaný plakát a řekl mi, abych ho připnul na vrata hlavního vchodu kostela. Když jsem to udělal, tak jsem potom začal číst. Začínal nápisem: „Pojď mezi nás“ a pak následovalo 10 bodů, co a jak se má udělat, a končil: „Čekají na tebe bohoslovci litoměřického semináře.“ Když jsem ho asi 2 x přečetl, tak se mě osobně nijak nedotkl a ještě jsem si říkal: „Kdo tam asi může jít. Já na takové studium nemám.“ A víc jsem se tím nezabýval.
Přešly 4 roky, ve kterých jsem dokončil mimo jiné strojní průmyslovku a které jsem o nedělích většinou prožíval s P. Františkem, když jsem mu ministroval při mši sv. v Bečově, Otročíně a Teplé. Ke konci roku 1972 jsem měl už jasno o své další cestě životem. I když jsem měl svou práci rád - dělal jsem technologa ve strojírenské fabrice - tak jaksi přibývala vnitřní nespokojenost, že toto bych měl dělat celý život. To mě nenaplňovalo.A tím víc se tam prodírala myšlenka na cestu kněžství, až byl Boží hlas tak silný, že jsem ho nemohl nechat pouze v sobě. Něco jsem naznačil rodičům, ale jak to říct P. Františkovi? Kolikrát jsem se k tomu odhodlával, až jednou, když jsme spolu seděli večer na faře v Teplé, tak jsem se to říci odvážil. Měl jsem obavy, jak to přijme. Po krátké pauze řekl: „Uvědomuješ si, že jsem ti nikdy neřekl, abys šel do semináře?“ Já jsem odpověděl: „Ano“. A on dodal: „Ale celou dobu jsem se za to modlil.“ Padli jsme si kolem krku a já byl šťastný - i za to, že se máme opravdu rádi.
Provázel mě po celou dobu studií a já za ním chodil pro rady a zvlášť, když mě ještě před seminářem několikrát navštívil pracovník StB. Když se blížil rok mého kněžského svěcení, nechal P. František vymalovat interiér bečovského kostela, kde jsem strávil většinu času prázdnin mezi 4. a 5. ročníkem teologie. Z díla měl opravdovou radost jako i ostatní. Den 8. července 1978, kdy mne vedl k primičnímu oltáři, je pro mne samozřejmě dnem nezapomenutelným. Provázel mě na mém prvním místě působení v Sokolově, provázel mě i v Klatovech.
Jsem vděčný Pánu Bohu, že ho poslal do cesty života mého, mé rodiny a mnohých dalších rodin a jednotlivců na místech jeho působení v Teplé a v Bochově a jejich okolí. Jsem vděčný Bohu, za to, že jsem s ním mohl letos (2004) prožít několik dní dovolené na Moravě a zvlášť poutní dny do Říma a okolí začátkem října.
Milý otče Františku, ať Vám dobrotivý Bůh na věčnosti odplatí dobrem své lásky všechno, co jste pro mne i ostatní zde na zemi udělal. Ať jste v blízkosti Panny Marie, kterou jste tolik uctíval, a samozřejmě sv. Františka a bl. Hroznaty. RIP.
· Za Paterem Františkem Kolandou
Rozloučili jsme se s ním při pohřbu 10. prosince v Bochově na Karlovarsku. Bylo mu 77 let a náhle zemřel 2. prosince. Kněžskou službu konal třiapadesát let v západočeském pohraničí a nejdéle působil v městě Teplá. Blízký premonstrátský klášter, kam nyní rádi přicházíme na diecézní pouť, byl tehdy v rukou světské moci. Pater František opatroval přes třicet let ostatky blahoslaveného Hroznaty jako klenot farního kostela a radoval se později z jeho prohlášení patronem plzeňské diecéze.
Oblíbený duchovní pastýř přijal kněžské svěcení v roce 1951 ve svatovítské katedrále. Kdo něco ví o atmosféře té doby, pochopí, do čeho mladý kněz z podblanicka vstupoval. V těch létech věrohodně obstál přes první kaplanské místo v Plzni, potom ve vojenské službě u PTP na šachtě dolu Nosek u Kladna, přes Mariánské Lázně a okolí až do Teplé. Posledních dvanáct let života prožíval v pastýřské službě v Bochově a sousedních farnostech. Tam se pozvolna vyrovnával s novým působištěm po čtyřiatřicetileté službě v tepelské farnosti.
Žil z duchovního bohatství, které načerpal ve své zbožné rodině, na mariánských poutních místech v Hrádku u Vlašimi a na Svaté Hoře a dovršila to léta v pražském semináři v přípravě na kněžství. Tehdy i za nesnadných dobových podmínek měl značný vliv na utváření kněžských povolání spirituál Jan Lebeda, na sklonku života pražský světící biskup. Lebeda ve svých každodenních biblických úvahách „otvíral Písma“ a zároveň odkazoval na české křesťanství v portrétech našich národních světců, mezi nimi i na bl. Hroznatu.
Pohřební obřady s P. Františkem se konaly dvakrát. Ve farním kostele v Teplé péčí bratří z kláštera a zásluhou představeného kanonie P. Augustina a druhý den v pátek 10. prosince v Bochově, kde měli věřící i veřejnost zesnulého kněze v lásce a úctě. Tam se Otec biskup František za přítomnosti 50 kněžských spolubratří z naší i jiných diecézí a mnoha věřících srdečnou homilií rozloučil s Františkem, kterého znal ještě ze svých nebiskupských časů na farnostech v pohraničí. Také mu doslova VYZPÍVAL s ostatními všechny liturgické zpěvy a žalmy při pohřebních obřadech. Nejvíce ze všech zpíval on a komentoval to na závěr slovy, že P. František jako zpěvák si toto zasloužil.Což je pravda. Před několika dny vzpomínal v kondolenci jeden kněz na moravskou píseň, která zaznívala o pouti v Teplé z úst P. Františka: „Neublížil jsem, neuškodil jsem žádnému z vás“.
Chtěl jsem ve stručnosti bez chvalořečení přiblížit osobnost kněze a přítele, který ve své závěti, čtené v kostele při pohřbu, vyznával svou katolickou víru i lidskou křehkost a prosil o modlitby a případné odpuštění. Z jeho posmrtné tváře v rakvi před oltářem jakoby zářily tři vrcholné plody Ducha podle sv. Pavla (Gal 5,22-23): LÁSKA, RADOST, POKOJ.
Staň se na věky. Aleluja.
· Velká radost z malého auta
Již dva roky se jedno z plánických společenství modlí za Oblastní charitu v Klatovech. A že tato modlitba nese ovoce, o tom jsme se mohli přesvědčit nejen z toho, že v Plánici od dubna 2004 působí Charitní pečovatelská služba, ale i z velké radosti, kterou jsme mohli zažít 1. prosince po ranní mši svaté: pečovatelky Charity v Plánici převzaly nové červené auto Fiat Panda, které následně požehnal P. Josef Žák v přítomnosti pečovatelek a také onoho společenství, jehož modlitba také trochu k této radosti přispěla.
· Přípravy na premiéru
Vy jste neviděli představení Babičky nebo Rohaté princezny v Plánici? To je škoda, ale nyní máte příležitost vidět již třetí hru Farního divadelního spolku Plánice, a sice hru Václava Klimenta Klicpery „Každý něco pro vlast!“. (Informace o představeních viz Nabídka - Pozvánka.)
Jedná se o méně hranou hru tohoto autora, nicméně stále ještě aktuální, a co navíc, velmi veselou. Herci již od začátku června nacvičují role, malují se dekorace, shání se rekvizity, šijí se kostýmy. To, že hrajeme již třetí sezónu, se ukazuje ve větší zběhlosti a rutině ve věcech, ve kterých jsme před třemi roky „plavali“. Leccos je zajeté a samozřejmé. Ale práce našich herců je pokaždé znovu nová, tam se žádná rutina vloudit nesmí. A tak se na vás, diváky, velmi těšíme a doufáme, že se vám představení bude líbit.
· Přednáška doc. RNDr. Josefa Reischiga
V podzemních prostorách klatovského HiFi-klubu se v listopadu uskutečnila přednáška doc. RNDr. Josefa Reischiga, odborníka přes lékařskou genetiku a přednosty ústavu biologie na plzeňské Lékařské fakultě UK. Tento večer se konal v rámci cyklu již tradičních veřejných přednášek pořádaných klatovskou Českou křesťanskou akademií na zajímavá aktuální témata.
Genetika byla u nás dlouhá léta za bývalého režimu přehlíženou a zpočátku vlivem sovětského akademika Lysenka také potlačovanou a zpochybňovanou vědeckou disciplínou. K její dnešní popularitě přispívá nejen náš minulý nedostatek informací, ale i její současný bouřlivý rozvoj, který je v některých případech velmi kontroverzní a někdy bohužel probíhá pod vidinou budoucích vysokých zisků i na úkor etických ohledů.
Doc. Reischig na úvod promítl několik nádherných fotografií, získaných na jeho ústavu pomocí nového tzv. konfokálního laserového mikroskopu, který umožňuje metodou tenkých „řezů“ vytváření trojrozměrných obrázků, s nimiž lze pomocí počítače otáčet a dívat se na ně z jakéhokoliv úhlu. Poté pokračoval demonstrací pokroku v našem chápání mechanismů dědičnosti, které se od časů zakladatele genetiky, brněnského mnicha Johanna Gregora Mendela, skutečně změnilo téměř k nepoznání. Stačí připomenout jen nedávný přepis lidského genomu nebo úspěchy při klonování. Genetika má řadu konkrétních praktických využití, ať už jde o tradiční zjišťování otcovství či zkoumání stop DNA v kriminalistice, ale hlavně obrovský potenciál do budoucnosti, například vývoj cílených léků pro jednotlivé lidské subpopulace.
Doc. Reischig si přesto všechno je vědom hranic svého oboru a je velkým odpůrcem pokusů vztahovat evoluční principy i na lidskou společnost a psychologii, které představuje například i u nás známý Richard Dawkins. Vzhledem k obrovské složitosti genetické informace a mechanismů uvnitř buňky zpochybňuje i platnost tradiční darwinistické evoluční teorie a teorie samovolného vzniku života, což pak v závěru podnítilo živou diskuzi.
Publikum nakonec přednášejícího odměnilo dlouhým potleskem a návštěvníci se těší na další podobně zajímavé přednášky.
· Sypejte ptáčkům
V minulém roce vyrobila Kaplanka, farní klub pro pozitivní využití volného času dětí v Plánici, ve spolupráci s místními truhláři, několik krmítek pro ptáky. Místní Klub seniorů si krmítka rozebral a starají se o ně. Jedno z těchto krmítek můžeme vidět na plánickém hřbitově. To zvláštní na tomto krmítku je tabulka s nápisem, který pláničtí objevili při exerciciích na Vranově u Brna v jedné zahradě a který se jim tak zalíbil, že ho použili i tady. Nápis zní:
„Buďte zadobře s ptáčky,
neboť oni jsou jediní,
kdo vám jednou přijdou
na hrob zazpívat.“
Papežská rada pro pastoraci migrantů a itinerantů (poutníků, turistů a lidí na cestách) sdělila, že bylo schváleno datum slavení Světového dne migrantů a utečenců. Tento den se bude slavit vždycky v neděli po Slavnosti Zjevení Páně, letos tedy 8. ledna. V tento den se modlíme za všechny ty, kteří byli z nějakého důvodu nuceni opustit své domovy a vydat se do světa hledat střechu nad hlavou a práci. Kromě modlitby se doporučuje, abychom se ohlédli kolem sebe a zjistili, jestli můžeme i nějakým jiným způsobem (finančně, radou, pohostinností) pomoct těmto lidem. Je to v souladu s požadavkem evangelia, ve kterém se Ježíš ztotožňuje s hladovým, nahým, vězněným, ale i pocestným.
Ostatky sv. Řehoře Naziánského a sv. Jana Zlatoústého předal papež Jan Pavel II. v sobotu 27. listopadu v Římě ekumenickému patriarchovi Bartoloměji I. z Cařihradu během ekumenické slavnosti v bazilice sv. Petra. Sarkofágy s ostatky obou světců a velkých církevních učitelů byly ukořistěny při dobytí a drancování Cařihradu před rovnými osmi sty lety účastníky čtvrté křížové výpravy v roce 1204.
„My na západě si málo uvědomujeme některé události, které podstatným způsobem ovlivnily vztahy mezi křesťanským východem a západem při rozdělování během staletí,“ říká plzeňský biskup František Radkovský, který se společně s kardinálem Miloslavem Vlkem zúčastnil slavnostního návratu ostatků do Istanbulu. „Kromě bojů a vraždění mezi křesťanskými bratry docházelo k drancování a při vyplenění Cařihradu roku 1204 křižáci odvezli do Evropy mnoho pro křesťanský východ velmi cenných relikvií. Kromě dvou jmenovaných světců to byly také ostatky sv. apoštola Ondřeje a sv. Tita,“ dodává plzeňský biskup.
Ostatky sv. Ondřeje a sv. Tita vrátil už papež Pavel VI., o ostatky sv. Řehoře Naziánského a sv. Jana Zlatoústého požádal patriarcha Bartoloměj I. papeže Jana Pavla II. při své poslední návštěvě Říma koncem června letošního roku. Původně chtěl Jan Pavel II. vrátit ostatky osobně při návštěvě Istanbulu v den svátku patrona cařihradského patriarchátu sv. Ondřeje 30. listopadu, ze zdravotních důvodů však nemohl tuto cestu absolvovat. Na zpáteční cestě s ostatky do Istanbulu doprovodil patriarchu Bartoloměje I. předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinál Walter Kasper.
„Návrat ostatků byla veliká slavnost, jejíž význam je především symbolický pro vyjádření vzájemných vztahů mezi našimi církvemi,“ konstatuje biskup František Radkovský. „Sám metropolita při té příležitosti prohlásil: Konečně si můžeme říkat bratři. Tento významný krok chápou naši východní bratři jako nápravu křivd, které se staly během staletí. Papež Jan Pavel II. už v roce 2000 vyslovil prosbu za odpuštění toho, co v dějinách katoličtí křesťané udělali špatného, a zároveň odpustil všem ostatním. Tyto kroky postupně naplňují jeho prosbu.“
Ostatky velkého teologa sv. Řehoře Naziánského (+390) a sv. Jana z Antiochie (+407), k jehož jménu byl v 6. století s odkazem na jeho kazatelské umění přidán přívlastek Chrysostomos neboli Zlatoústý, byly po návratu z Říma uloženy v istanbulské pravoslavné katedrále sv. Jiří.
Česká biblická společnost otevřela 8. prosince v pražském Domě bible stálou výstavu nazvanou Cesty a proměny bible. Expozice chce přiblížit nejčtenější a nejpřekládanější knihu světa široké veřejnosti, nejen křesťanům.
„Přibližujeme bibli jako vzácnou knihu, která ovlivnila i naši kulturu a vzdělanost,“ řekl při vernisáži ředitel České biblické společnosti ThDr. Jiří Lukl, který předává svoji funkci ředitele panu Pavlu Královi. Výstava je určena širokému spektru návštěvníků, proto je daná problematika prezentována z populárně - vědeckého hlediska.
Výstava sleduje vznik bible od nejstarších hebrejských rukopisů ze 6. století před Kristem až po ustálení kánonu Starého a Nového zákona ve 4. století po Kristu. Druhá část výstavy je věnována vzniku nejstaršího překladu bible do slovanského jazyka v 9. století po Kristu přes rukopisy starých českých biblí, prvních tištěných biblí v češtině až po současné překlady.
Výstava je umístěna v Domu bible, Náhorní 1816/12, Praha 8-Kobylisy (stanice metra C - Kobylisy).
· Programy o vánocích:
* 8. 1. 16:30 kostel Panny Marie Růžencové, Plzeň: J. J. Ryba - Česká mše vánoční
* Šťastné a veselé - výstava vánočních pohlednic ve Výstavním sálu Krajského muzea Cheb do 9. 1.
* Výstava jesliček v děkanském kostele, Stříbro 1., 2. a 9. 1. 14-16 hod.
· Duchovní obnova v Klatovech pokračuje ve čtvrtek 20. 1. v 8:30 a v 17:00 na faře v Klatovech.
· Možnost slavení svátosti smíření (a duchovního rozhovoru) v Klatovech každou čtvrtou středu v měsíci, 26. ledna zpovídají:
9:15-10:00 - Mons. Josef Žák
10:00-11:30 - P. Adam Lodek
12:00-13:00 - P. Petr Jandera
· „Každý něco pro vlast!“ - představení hry V. K. Klicpery pořádá Farní divadelní spolek v Plánici ve spolupráci s Městským úřadem, Základní školou a Sborem dobrovolných hasičů. Premiéra bude v sobotu 19. 2. v 18 hod ve Spolkovém domě v Plánici, reprízy v neděli 20. 2. v 15 hod. a v pátek 25. 2. v 18 hod. Představení v Bolešinech 4. 3. v 18 hod. a v Újezdě 5. 3. v 16 hod. Režie: Milan Novák, vstupné 50 Kč; předprodej vstupenek v sakristii kostela sv. Blažeje a v prodejně Kompas v Plánici.
· Vikariátní den klatovského vikariátu bude v sobotu 12. 3. v Kulturním domě ve Strážově.
· Modlitební triduum - další den společných modliteb za naši diecézi a jejího biskupa se bude konat 22.-23. dubna.
· Pěší pouť do Říma. Hledáme zdatné poutníky, kteří by s námi v červenci 2005 chtěli absolvovat pěší pouť z Plzně do Říma. Odchod v sobotu 2. 7. od katedrály, jde se 35 km denně, veškerá výstroj na zádech s sebou, návrat (autem) začátkem srpna. Akci organizují Mgr. Aleš Grubr a Mgr. Radek Bednář. Nadšení poutníci nechť se hlásí na e-mail: grubr@spsstav.cz, nebo mob. 728 637 613.
· Denní tichá chvíle na rok 2005 - pomůcka ke každodenní četbě Božího slova, rozjímání a modlitbě je k dostání na vrátnici biskupství nebo ji lze objednat na adrese Zpravodaje. Cena 20 Kč + poštovné.
Meditační zahrada -
Památník obětem zla
v Plzni
* uzavřena pro veřejnost do dubna
* mše sv. v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho jsou pravidelně každý druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci vždy od 16 hod.
Kontakt: Marcel Milfait, tel. 377 223 112, 603 809 798, e-mail: milfait@bip.cz
· Salesiánské dny - koncem ledna se při příležitosti svátku sv. Jana Boska (31. 1.) uskuteční tradiční Salesiánské dny. Program bude následující:
* sobota 22. ledna 17:00 - Beseda s promítáním fotografií s Václavem Nerudou, studentem Jaboku, který prožil 10 měsíců jako dobrovolník v salesiánské oratoři v Mexiku;
* neděle 23. ledna 18:00-24:00 - Salesiánský ples v Pekle; k tanci bude hrát kapela pana Pelce. Vstupenky se budou prodávat od pondělí 10. ledna od 18 hod. v hale Salesiánského střediska mládeže v Lobzích. Ceny vstupenek: stůl v přízemí 160,-; v podloubí v přízemí 140,- (studentská 80,-), za balkon vpravo, vlevo a čelo 140,- (studentská 80,-) a za podloubí na balkóně 110,- (studentská 60,-). Rezervace vstupenek před zahájením prodeje není možná. Těšte se s spolu s námi na setkání s přáteli, tanec, hudbu, scénky a tombolu.
* sobota 29. ledna 17:00 - Karneval na ledě na hřišti Salesiánského střediska; soutěže pro děti, vstup s maskami s vyhodnocením nejlepších masek;
* neděle 30. ledna 10:00 - Slavnostní mše sv., celebruje Karel Herbst.
Všechny Vás srdečně zveme na oslavu svátku našeho zakladatele. Celý program bude ještě upřesněn, případně doplněn na letácích.
· Pokračování Kurzu výchovy k rodičovství se zaměřením na metodu přirozeného plánování rodičovství se koná 14.-15. 1. v Plzni v učebně biskupství, další setkání 11.-12. 2. (vždy pátek 17-20 a sobota 9-16:30).
· Přednášky nejen pro manžele 22. 2. PhDr. Petr Goldmann: Etapy vývoje manželství;
· Rekolekce pro manžele rokycanského vikariátu 26. února od 9:30 na faře v Rokycanech;
· Postní rekolekce pro manžele 18.-20. 3. ve Starém Sedlišti;
· Víkend pro chlapy 8.-10. 4. na Šumavě;
· S Tebou mě baví svět 3.-5. 6. v Těnovicích;
· Rodinná dovolená v Horní Blatné - viz vložený leták;
· Příprava na život v manželství - cyklus setkání začne koncem února na faře v Plzni, Františkánská 11.
Přihlášky: J. Fencl, Biskupství plzeňské, Centrum pro rodinu, nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel. 377 223 112; e-mail: rodiny@bip.cz
· Křesťanská poradna při Biskupství plzeňském poskytuje psychoterapeutické poradenství v oblasti rodinné a partnerské problematiky, výchovy, dětských neuróz a školních obtíží. Poradnu vede MUDr. Alexandra Havlicová, objednávky na tel. 377 320 752 v pondělí až čtvrtek 8-9 hod. nebo e-mail havlicova@quick.cz.
Nám Republiky 35, Plzeň
nabízí:
· Zimní masopustní dílnu v sobotu 22. ledna od 14-16 hod. v učebnách biskupství. Dílna je určena všem zájemcům, vhodná pro jednotlivce i pro rodiče s dětmi, pro různé věkové kategorie. Budeme si povídat o období masopustu, zazpíváme si. Druhá, tvůrčí část dílny nabízí půvabné a inspirativní vyrábění do našich domovů, ale i nápady na masopustní karnevaly. Občerstvení na místě zajištěno. Vstupné: dospělý 60,- Kč, děti zdarma, členky MC 40,- Kč.
· Večerní semináře PhDr. Blanky Šestákové na téma odpovědnosti za svůj život, za cestu po níž jdeme se uskuteční v učebnách biskupství od 20 hod. v tyto dny: středa 9. února, středa 23. února, středa 9. března. Témata přednášek najdete v únorovém Zpravodaji.
· Rekolekce pro ženy a maminky. Proběhnou ve dnech 25. a 26. února ve Starém Sedlišti. Téma: „Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.“ Lk 15,20. Kromě povídání na dané téma bude většina času patřit osobnímu rozjímání v tichu, adoraci. Příležitost ke svátosti smíření, možnost duchovního rozhovoru, nabídka přímluvné modlitby. Přihlášky na tel. 728 930 030 u Majky Lachmanové. Přihlášení obdrží podrobné informace do 10. února. Těší se na vás Josef Kaše, P. Krzysztof, Majka L.
· Velikonoční tvůrčí dílna pro maminky s dětmi, ale i celé rodiny proběhne 12. března od 14-16 hod. v učebnách biskupství. Co vás čeká? V první části zamyšlení nad těmito svátky, nebude chybět zpěv a v tvůrčí části dílny budeme vyrábět něco krásného a originálního do svých domovů. Materiál na dílnu je zajištěn, občerstvení také. Vstupné: 60,- Kč dospělý, dítě zdarma, členky MC 40,- Kč.
· Ples Plzeňských panenek ve stylu historických tanců se koná v sobotu, dne 9. dubna v KD Šeříková od 20 hod. Nebude chybět dětská kapela Zoufalka (+ překvapení), oblíbená kapela Národ sobě, ploužáky i něco svižného. Ústředním bodem večera se jistě stane nevšední výuka historických tanců, které jsou vhodné úplně pro všechny. Stylové oblečení není podmínkou, ale jistě bude osvěžením pro oči plesajících. Vstupenky bude možné zakoupit od února na programech MC nebo ve vrátnici biskupství.
· Otvírání skal je název akce, která je plánována na neděli 1. května. Společné putování rodin či jednotlivců k nepříliš těžkým skalám, kde kromě jiného proběhne „horolezecký výcvik“ účastníků. Věk nerozhoduje. Podrobnosti sledujte v dalších Zpravodajích. Těším se, že vás některá z našich inspirujících nabídek získá a vy se rozhodnete přijít a tak vybočíte ze svých vyjetých kolejí.
· Jmenování kněží pro koordinaci pastorace mládeže ve vikariátech
V pondělí 22. listopadu se konalo v prostorách plzeňského biskupství setkání kněží pověřených koordinací pastorace mládeže ve vikariátech s otcem biskupem. Už dlouhou dobu před tímto dnem se konaly konzultace ve vikariátech s konkrétními osobami, aby se toto setkání mohlo uskutečnit a otec biskup mohl osobně předat dotyčným jmenování.
Setkání začalo příjemně - obědem, po úvodním slově otce biskupa jsme se pak společně pomodlili a biskup František předal přítomným jmenovací dekrety. Kromě pozvaných kněží byli také přítomní generální vikář P. Adrián Zemek a biskupský vikář pro pastoraci P. Ludolf Josef Kazda, kteří se také ujali hlasu a sdělili svá očekávání vůči této funkci.
Také já jsem vyjádřil svá očekávání a naděje spojené s funkcí koordinátorů pro pastoraci mládeže ve vikariátech: Na DCM očekáváme především to, že by koordinátoři měli informovat a koordinovat pastoraci mládeže. Není to úkol jednoduchý, protože zodpovědnými za pastoraci v jednotlivých farnostech zůstávají faráři. Často ale chybí základní informace o tom, co se kde koná, co se připravuje a často se akce ve vikariátech překrývají. Vzájemné předávání informací může pomoci. Také bychom si přáli, aby se informace z DCM skrze pověřené koordinátory lépe dostaly k mladým lidem (týká se to především celodiecézních akcí, školení animátorů, přednášek atd.).
Velice příjemnou a přínosnou částí setkání bylo vystoupení P. Jana Balíka zodpovědného za pastoraci mládeže při ČBK. Sdělil přítomným zkušenosti působení kněží pro mládež v ostatních diecézích. Přiblížil nám, jak tato služba konkrétně vypadá. V některých diecézích se osvědčují např. vikariátní setkání, v dalších večery mladých anebo společná modlitba, v jejichž vedení se jednotlivé farnosti ve vikariátu střídají. Druhou částí byla prezentace připravená na světový den mládeže v Kolínu nad Rýnem a podrobné informace s tímto setkáním spojené.
Přestože jsme se jako pracovníci s mládeží scházeli již dříve, toto setkání bylo prvním, kdy byli kněží oficiálně pověřeni dekretem otce biskupa k této službě. Máme naději, že tato služba bude přínosnou, a prosíme všechny o modlitbu.
· Přednáška biblisty P. Angela Scarana
Dne 6. prosince proběhla 1. přednáška z nového cyklu přednášek pro animátory. Svou návštěvou nás poctil P. Angelo Scarano, který promluvil na téma „Rozumíte tomuto podobenství?“ s podtitulem „Jak vykládat a aplikovat podobenství“. Tato přednáška se setkala s velkým ohlasem, a proto už vás nyní zveme na pokračování cyklu (viz níže).
· Přednáška Markéty Hanákové FMA
Zveme všechny, kteří mají zájem, zvlášť vedoucí společenství a animátory, na přednášku Markéty Hanákové na téma „Práce v týmu“ s podtitulem „Pravidla týmové spolupráce“. Přednáška se bude konat ve středu 12. 1. v 19 hod. na DCM.
Přednáška bude již druhá z nového cyklu přednášek pro animátory, které se budou konat každý měsíc a jejich hlavním účelem je podpora vzdělání u našich animátorů. V případě potřeby je po předchozí domluvě možné na DCM přespat.
· Úterní „modlitební večery“
Každé úterý večer v 19 hod. zveme mladé lidi, kteří se chtějí setkávat při společné modlitbě na DCM. Večery jsou připravovány jako setkání v osobní modlitbě, rozjímání nad písmem, budou připraveny texty k zamyšlení nebo společná debata nad nějakým tématem, promítání. Nebude chybět popovídání u teplého čaje nebo kafíčka.
· Setkání zástupců mládeže
Celosvětové setkání mládeže v Kolíně nad Rýnem se blíží a nastal čas pilně se věnovat přípravám. Právě za tímto účelem se již podruhé sejdou zástupci jednotlivých vikariátů. Toto setkání proběhne 14. 1. v 16 hod. na DCM.
Naším přáním je umožnit prožít v Kolíně světové setkání co nejvíce lidem, proto vás všechny prosíme o modlitbu.
· Škola animátorů - 1. ročník
Po našem prvním společně stráveném víkendu se již teď těšíme na naše druhé setkání! Proběhne o víkendu 14.-16. 1. opět na DCM. Tentokrát se mimo jiné dozvíme něco o hygieně a zdravovědě.
Máš poslední možnost se k nám ještě připojit a absolvovat školu animátorů s námi a získat osvědčení MŠMT o absolvování tohoto kurzu!
· Lyžování v Alpách
Stává se již téměř tradicí, že se v zimě vydáváme za sněhem do Alp. Letošní lyžování je naplánováno na 3.-6. 2. Odjezd bude po domluvě pravděpodobně v pátek v 16 hod. a návrat v neděli kolem půlnoci. Cena 600,- Kč zahrnuje cestu, ubytování a stravu. Na místě bude ještě potřeba si koupit skipas.
Pokud máš rád(a) ten pocit svištět dolů ze svahu, budeme se těšit, že letos vyrazíš na lyže s námi :o)! Přihlášky přijímáme na DCM už teď!
· Postní modlitební víkend
Všechny vás srdečně zveme na setkání, které se uskuteční ve Starém Sedlišti. Bude to příležitost, abychom se připravili ztišením a modlitbou na vnitřní prožití postu a Velikonoc.
Na co se můžete těšit? Bude čas pro osobní i společnou modlitbu, výlet do přírody a pro zájemce možnost „něco“ vyrábět:-). Začátek programu je v pátek 18. 2. v 19:30 hodin u dobré večeře. Končit budeme nedělním obědem kolem 14 hod. Cena celého víkendu (včetně stravy) je 250,- Kč (pokud by to pro vás bylo z nějakých důvodů moc, lze se dohodnout na menší částce). Doprava: 17 30 odjezd od DCM (pouze po předchozí domluvě) příp. individuálně busem z Plzně (z autobusového nádraží) do Tachova, kde vás pak vyzvedneme (po předchozí domluvě:-) Přihlaste se včas, kapacita je omezená!
· JUMP 2005
V tuto chvíli se k nám pomalu řítí termín přihlášení se na tábor JUMP 05 v Kostelním Vydří u bratrů Karmelitánů. Pro velikánský zájem o prázdninový Jump 04 pořádáme rovnou dva běhy. První 31. 7.-6. 8. pro starší a druhý turnus 8.-14. 8. Tento tábor je protkán spoustou zajímavého povídání s křesťanskou tématikou a velkým množstvím kůlen, kde si vlastnoručně vyzkoušíte pletení košů, řezbářství, batiku ... Přihlásit se můžete u nás nebo na http://jump.cho.cz A to co nejrychleji od 15. 1.
· Kolín 2005: Světový den mládeže s papežem
Už teď nastal ten pravý čas začít se přihlašovat na XX. Světový den mládeže v Kolíně nad Rýnem od 11. do 21. srpna. Motem tohoto setkání jsou slova z Matoušova evangelium „Přišli jsme se mu poklonit“ Mt 2,2. Samotnému setkání bude předcházet návštěva některé z německých diecézí. My pojedeme navštívit naši partnerskou diecézi Regensburg. Přihlášky již nyní zasílejte na DCM! Bližší informace a přihlášku můžete nalézt na www.kolin2005.signaly.cz nebo u nás.
Příjemné pro nás všechny je to, že cena celého setkání nepřesáhne částku 6.000,- Kč. Platit můžete až v období měsíce února - dubna, důležité však je přihlásit se!!!
· Ubytování na faře ve Stodě pro skupiny 15-20 lidí. K dispozici je kuchyň, sociální zařízení, společenský sálek a pokoje. Spacák je nutný!!!
· Na všechny akce se lze přihlásit osobně, mailem: dcmplzen@volny.cz nebo na tel. 377 381 757. Hlaste se včas, ať s vámi počítáme!
Parta od sv. Ondřeje v Cantonu kdysi dala dohromady popis dokonalého duchovního, po jakém touží každá farnost: „Dokonalý duchovní káže přesně deset minut. Zatratí hřích, ale nesmí nikdy ranit něčí city. Pracuje od osmi ráno do půlnoci a zastává i funkci kostelníka. Je mu dvacet devět let a má čtyřicet let praxe. Každý den osobně navštíví patnáct farníků a po celý den je k zastižení ve své kanceláři“ (Jan Karonová, Zelené kopce nad Mitfordem, Vyšehrad 1996, str. 49).
· Kazatel
Když déle káže, nudí posluchače.
Když krátce, nepřipravuje se.
Když mluví hlasitě, možno ohluchnout.
Když tiše, těžko je mu rozumět.
Když má auto, odkud na to asi má.
Když nemá, neumí šetřit.
Když navštěvuje lidi, nikdy není doma.
Když je nenavštěvuje, nemá čas na lidi.
Když nabádá k obětavosti, je hmotař.
Když nenabádá, vznáší se v oblacích.
Když nepořádá slavnosti, farnost umírá.
Když je pořádá, jen zbytečně utrácí.
Když je mladý, nemá zkušenosti.
Když je starý, měl by odejít.
Když žije, jsou s ním starosti.
Když zemře, nemá ho kdo nahradit.
| 1. 1. | 9:00 | katedrála, mše sv. o slavnosti Bohorodičky Panny Marie |
| 13:00 | Praha, evangelický Salvátorský chrám, | |
| účast na Novoroční ekumenické slavnosti | ||
| 3. 1. | 11:00 | Biskupství plzeňské, setkání z biskupem Wagnerem z anglikánské církve |
| 16:00 | mázhaus plzeňské radnice, zahájení Tříkrálové sbírky | |
| 4. 1. | 16:00 | Klatovy, kostel Narození Panny Marie, zahájení Tříkrálové sbírky |
| 5. 1. | 16:00 | Biskupství plzeňské, ekonomická rada diecéze |
| 6. 1. | 8:00 | katedrála, mše sv. o slavnosti Zjevení Páně |
| se svěcením vody, kadidla a křídy | ||
| 11:00 | Karlovy Vary, požehnání koledníků Tříkrálové sbírky | |
| 7. 1. | 9:30 | návštěva Speciální školy pro sluchově postižené v Plzni |
| 8. 1. | 9:00 | náměstí Kdyně, požehnání koledníků Tříkrálové sbírky |
| 9. 1. | 10:30 | katedrála, mše sv. o svátku Křtu Páně |
| 14:00 | Domažlice, farní kostel, zahájení Tříkrálové sbírky | |
| 11. 1. | Biskupství plzeňské, biskupská rada | |
| 17. 1. | 18:30 | Biskupství plzeňské, pastorační potkání |
| 18. 1. | 14:30 | ČBK Praha, Sekce hnutí a komunit |
| 20. 1. | 18:00 | Plzeň, kostel Nanebevzetí Panny Marie, ekumenická bohoslužba |
| 25. 1. | 9:00 | Biskupství plzeňské, biskupská rada |
Údaje jsou podle stavu v době uzávěrky, případné změny nejsou vyloučeny.
Ctirad V. Pospíšil: Maria - mateřská tvář Boha
Karmelitánské nakladatelství zahajuje touto knihou novou řadu s názvem „Malá teologie“. Autorem je známý český teolog, člen dopisovatel Mezinárodní papežské mariánské akademie. V útlé knížečce sděluje stručnou formou své řešení těch nejzákladnějších mariologických otázek.
Ukazuje, že mariologie je důležitou důležitým doplňkem christologie nutným pro naši duchovní vyváženost a docela prostou lidskou normalitu. Skrze Marii je zjevováno mateřství a panenství první osoby Trojice. Je matkou Slova a její mateřská funkce je pevnou součástí trinitárního mysteria. Proto je mariologie je Vtělení Slova, jak autor ukazuje, potřebuje na lidské rovině doplnění o prvek ženství - a to se děje v Marii.
Tato knížečka je zároveň uchvacujícím pohledem na našeho Trojjediného Boha, jeho vztah k nám a vztah nás - jeho dětí - k němu.
Vydalo Karmelitánské nakladatelství 2004, cena 99,- Kč.
ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE, pastorační a informační měsíčník pro vnitřní potřebu diecéze.
Vydává 1x měsíčně BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň.
Odpovědný redaktor Jindřich Fencl, tel.: 377 223 112, fax: 377 321 917,
Sazba a tisk
Jiří Brouček, tel.: 377 221 887. Sazba v systému LATEX.
Příp. vadné výtisky vyreklamujte v místě distribuce za zdravé.
Příspěvek na 1 výtisk 4 Kč (kromě poštovného).
Zpravodaj je též zveřejněn na Internetu
(na stránce plzeňského biskupství): http://www.plzen.cirkev.cz.
Uzávěrka příštího čísla je 19. ledna.
Emailová adresa redakce: zpravodaj@bip.cz
File translated from TEX by TTH, version 1.95.
On 3 Jan 2005, 10:57.
˙