Vikariát chebský

Chebský vikariát zahrnuje území bývalého chebského okresu. Do roku 1945 zde žili převážně německy mluvící občané. Po válce jich zůstalo poměrně málo a mnozí z nich se ještě odstěhovali do Německa v průběhu dalších let, zejména v době politického uvolňování koncem šedesátých let minulého století. Místo nich přišlo různorodé obyvatelstvo nejen z vnitrozemí Čech, ale i ze Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Tito noví obyvatelé byli většinou ve víře vychováni a tak ještě v polovině minulého století bylo Chebsko poměrně religiozním krajem. Bohužel však v době komunismu většina lidí snadněji než jinde podlehla tlaku a přestala se na životě církve podílet. Po roce 1990 oživil některé naše farnosti příchod Čechů z rumunského Banátu. Je to specifická komunita s tradiční vírou, o to náročnější je obstát ve zcela jiných podmínkách.

Seznam farností

Podle statistiky z roku 2001 žije na území vikariátu 88 738 obyvatel, z nich se k církvi římskokatolické přihlásilo 14 851 občanů (16,7 %), nedělních bohoslužeb se pravidelně účastní 1 287 věřících (1,45 %). V současné době je ve vikariátu 8 farností. Jsou to: Aš, Františkovy Lázně (fu-frl.hyperlink.cz), Cheb (www.farnostcheb.cz), Mariánské Lázně, Milhostov, Skalná (www.farnostskalna.cz) , Teplá a Klášter Teplá. Největším městem vikariátu je Cheb s třiceti tisíci obyvateli. Významnými středisky jsou i lázeňská města Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a malé Lázně Kynžvart. V nejzápadnějším městě Aši býval rozvinutý textilní průmysl, Luby u Chebu jsou zase známy výrobou hudebních nástrojů. Dnes je v regionu významný především turistický ruch spojený s lázeňstvím.

Nejdůležitější památkou vikariátu je klášter v Teplé (www.klastertepla.cz) s kostelem Zvěstování Páně, ve kterém je hrob patrona naší diecéze, blahoslaveného Hroznaty. Obnova kláštera nastala po jeho opětovném převzetí premonstráty. Významné církevní památky se nacházejí v Chebu: farní kostel sv. Mikuláše, kostely a bývalé kláštery dominikánů, františkánů, klarisek, křižovníků a milosrdných sester Sv. Kříže. I mimo Cheb je zachována řada významných kostelů se středověkými městskými jádry. V lázeňských městech jsou kostely podstatně mladší.

Každoročně v květnu se v rámci zahájení lázeňské sezóny koná žehnání léčivých pramenů, obvykle za účasti našeho biskupa a mnoha významných osobností. Nedaleko Chebu ve Starém Hrozňatově se nachází poutní místo Maria Loreto (www.loreta.farnostcheb.cz), které doslova povstalo z trosek díky iniciativě rodáka pana Antona Harta († 15. 9. 2004), který žil pod odsunu v nedalekém Waldsassenu v Německu. Je dobře známé i na druhé straně hranic a pomalu se stává místem setkávání českých i německých věřících.

Opravy kostelů na Chebsku probíhají pomalu, ale neustále. Kromě obnovy Lorety ve Starém Hrozňatově byl vymalován kostel v Aši, spraveny krovy a střechy kostelů v Dolním Žandově a v Lázních Kynžvartu. I jinde se podařilo dobré dílo a to díky dotacím od státu či od Českoněmeckého fondu budoucnosti. Důležitým zdrojem jsou i finance od sponzorů a bývalých rodáků.

V Aši, Chebu a Mariánských Lázních pracuje dobře charita. Snaží se pomáhat potřebným, např. v Aši je Domov pro matky s dětmi v tísni a buňky Domu napůl cesty, Charita v Chebu má nové prostory pro svoji službu – Noclehárna Betlém pro muže bez přístřeší (betlem.unas.cz) v místě i kontakty přes hranice států, farností i charit a Charita v Mariánských Lázních m.j. velmi dobře pracuje se seniory.

Klášter Teplá (www.klastertepla.cz)

Klášter byl založen velmožem Hroznatou, dnes patronem diecéze. V roce 1197 byl osídlen mnichy premonstráty ze Strahova v Praze. Komunita řeholníků zde žila nepřetržitě celých 750 let (nebyla totiž zrušena ani za Josefa II.), až o Velikonocích v roce 1950 byla rozehnána komunisty. Její místo zaujala československá armáda, která klášter opustila po řádném zplundrování v 70. letech 20. století. V roce 1990 byl klášter premonstrátům navrácen a my můžeme být svědky neobyčejného díla jeho vzkříšení. Tradicí se staly celodiecézní poutě konané každoročně v září. Díky zřízení hostinských pokojů v klášteře se mohou zájemci zúčastnit i života řádových bratří.

Maria Loreto – Starý Hrozňatov (www.loreta.farnostcheb.cz)

Poutní místo vzniklo v obci, jejíž hrad je legendárním místem věznění a smrti blahoslaveného Hroznaty, patrona plzeňské diecéze († 1217). V druhé polovině 17. století připadl Hrozňatov jezuitské koleji v Chebu. Ti zde založili loretánskou kapli s ambity a kostelem Sv. Ducha. Budování poutního místa proběhlo v letech 1664 až 1689. Jeho součástí je i 3,5 km dlouhá, v krajině volně rozmístěná poutní cesta. Před poničením procházela celkem 29 zastaveními ve 23 kaplích, vrcholila kaplí ukřižování Krista v těsné blízkosti Lorety a končila Božím hrobem. Dodnes se většina zastavení dochovala, i když v sešlém stavu. Poutní místo se v průběhu času stalo proslulým a bylo vyhledáváno poutníky z Čech i z Horní Falce. Po vyhnání původních obyvatel a „spuštění železné opony“ byla Loreta ponechána svému zlému osudu. Na začátku 90. let byla již na pokraji zániku. Díky velkému elánu pana Antona Harta byla postupně obnovena a v roce 1993 zde byla slavena první pouť. O rok později pak byl znovu vysvěcen kostel Sv. Ducha. Práce se po tomto úspěchu nezastavily, ale pokračují obnovou interierů a dochovaných zastavení křížové cesty.

Loreta se opět stává významným poutním místem a místem setkávání Čechů a Němců. Symbolicky stojí téměř na hranici a je od ní krásný pohled do obou zemí.