Vikariát Plzeň-jih

Územně je vikariát Plzeň – jih menší než bývalý okres Nepomuk, který patří Diecézi českobudějovické.

Seznam farností

Vikariát tvoří 8 farností: Blovice, Dobřany, Holýšov, Přeštice, Spálené Poříčí, Starý Plzenec, Stod a Merklín.

Na území vikariátu žilo podle statistiky z roku 2001 necelých 60 000 obyvatel, k římskokatolické církvi se přihlásilo 12 400 obyvatel (20,7 %), nedělních bohoslužeb se podle sčítání z roku 2009 pravidelně účastní přibližně 650 věřících. Vikariát nemá své přirozené centrum a reorganizace státní správy v něm stanovila tři obce s rozšířenou pravomocí: Blovice, Přeštice a Stod, z nich Přeštice jsou největším městem.

Ze známějších institucí ve vikariátu jsou: v Blovicích: Muzeum, Okresní archiv, Dům s pečovatelskou službou, Gymnázium a Střední zemědělská škola. Ve Stodě: Nemocnice a Ústav pro mentálně postižené. Dobřany jsou sídlem Mikroregionu Radbuza a je zde Psychiatrická léčebna, ve které se jednou týdně koná bohoslužba slova. V Žinkovech byl zřízen Dům pokojného stáří.

Nejpamátnějším místem vikariátu z historického pohledu je nejstarší dosud stojící církevní stavba v Čechách – rotunda sv. Petra (z 10. století) na bývalém hradě Plzni ve Starém Plzenci. Mezi významné církevní památky patří bývalý klášter sester Navštívení Panny Marie v Chotěšově, který v roce 2002 oslavil 800 let svého trvání a dnes je v majetku obce Chotěšov. Nedaleko odtud se nachází poutní místo Křížový vrch patřící k farnosti Stod. V období komunismu jej úplně zdevastovali vojáci a v současné době o opravě uvažuje Mikroregion Radbuza. Po roce 1989 sem tepelští premonstráti obnovili poutě, které se konají pod širým nebem začátkem května.

Díky pomoci ze zahraničí, Ministerstva kultury, obcí, štědrých příspěvků bývalého Okresního úřadu, farností i jednotlivých dárců se na území vikariátu podařilo v posledních letech opravit mnoho kostelů a farních budov, např. kostel a fara ve Spáleném Poříčí, kostel v Nových Mitrovicích, kostel sv. Jana Křtitele ve Starém Plzenci, kostel sv. Mikuláše a fara v Dobřanech, fara ve Starém Plzenci, kostely ve Chválenicích, Blovicích, Seči, Řenčích, Žinkovech, Zdemyslicích, Hradci u Stoda, Dnešicích, Přestavlkách, Stodu, Touškově Vsi a dalších místech. Příspěvkem od nadace Kirche in Not byl kostel v Přešticích nejen opraven, ale byly dostavěny i jeho průčelní věže.

Farní charity působí ve dvou farnostech vikariátu, a to v Blovicích a Přešticích. Blovická charita pořádá akce pro nemocné, navštěvuje je především při příležitosti jejich narozenin a svátků a ve spolupráci s Městským úřadem Blovice shání vše pro potřebné.
Farní charita Přeštice již několik let pravidelně vybírá šatstvo, pro které přijíždějí z úpické Diakonie církve českobratrské evangelické a ta je distribuuje potřebným. Od srpna 2002 se farní charita také angažuje při pomoci lidem postiženým povodněmi. Obě tyto farní charity organizují Tříkrálovou sbírku.
Ve farnosti Starý Plzenec je také činná Kolpingova rodina (Kolpingova rodina ve Starém Plzenci).

Křížový vrch

Název Křížový vrch začal být užíván v 18. století pro vrch Vrabinu, na jehož temeni byl vztyčen velký dřevěný kříž. V letech 1748–1755 byl v jeho blízkosti chotěšovským proboštem Schmidlem postaven barokní kostel Povýšení sv. Kříže, jako poděkování Bohu za ochranu při právě skončených válkách. Sloužil však bohužel pouhých třicet let. Spolu s klášterem v Chotěšově byl zrušen a zakrátko, v roce 1804 i zbořen. Nový kostelík postavili věřící z okolních obcí v roce 1862. V roce 1931 pak k němu byla přistavěna věž, která zároveň sloužila jako rozhledna. Až na vrchol kopce vedla křížová cesta, po níž se každoročně vydávalo mnoho poutníků. Návštěvníkům byl na místě k dispozici i hostinec. V roce 1967 zabrala vrcholek kopce armáda a až v roce 1995 jej bohužel v naprosto dezolátním stavu zase opustila. Přesto již v roce 1992 byly obnoveny poutě na vrch, i když se konají pouze pod klenbou stromů.

Rotunda sv. Petra

Malá stavba kostelíku sv. Petra na hradišti Hůrka, bývalém hradu Plzni, je nejstarší církevní stavbou v Čechách, která se zachovala a je to nepochybně i nejstarší farní kostel v celé plzeňské diecézi. Je pamětníkem příchodu sv. Vojtěcha a bratří benediktinů do Čech a dá se říci, že je zosobněním kontinuity víry ve zdejším regionu.

Rotunda byla postavena na počátku 10. století jako farní kostel. Je proto situována sice na přemyslovský správní hrad, ale mimo jeho jádro, aby mohla být otevřena všemu lidu. Za josefínských reforem byl kostelík v roce 1785 zrušen, ale po období, kdy sloužil mimo jiné i jako sklad střelného prachu, byl v letech 1924–6 opraven a znovu restaurován v roce 1976.