Vikariát rokycanský
Počtem obyvatel je v plzeňské diecézi vikariátem nejmenším (mapa). Podle statistiky z roku 2001 zde žije 45 788 obyvatel, k církvi římskokatolické se přihlásilo 6 598 lidí (14,4 %), nedělních bohoslužeb se pravidelně účastní 500 věřících (1,1 %). Ve vikariátu jsou dvě farnosti: Rokycany (www.farnostrokycany.ic.cz) a Zbiroh celkem se třemi kněžími.
Seznam farností
Centrem vikariátu jsou Rokycany s hlavním kostelem Panny Marie Sněžné, který je ve zdivu gotický, ale byl přestavěn v barokní době do dnešní podoby. Významným je také radnický kostel sv. Václava, který postavil na místě starší stavby plzeňský architekt Jakub Auguston v roce 1720. K nejstarším stavbám ve vikariátu patří kostel sv. Vavřince ve Strašicích, i když jeho dnešní zdivo pochází až ze 14. století, právě tak jako kostel sv. Štěpána v Mýtě. Kostel Nejsvětější Trojice v Mešně, který loni oslavil sto let své existence, dokazuje, že i stavba v novogotickém slohu je ozdobou obce. Poutním místem Rokycanska je kostel Navštívení Panny Marie na Vršíčku u Litohlav postavený v roce 1747.
V Rokycanech vznikla Charita v roce 1994. V roce 1998 vznikl Denní stacionář pro staré a zdravotně postižené občany a zastřešil i samotné návštěvy a péči o nemocné v jejich domovech. V roce 2000 založila Charita ve spolupráci s městem Rokycany Azylový byt sv. Lukáše pro muže bez domova, od roku 2005 je součástí stacionáře také Azylové zařízení pro ženy. Charita také vyjíždí k potřebným do obcí a měst po celém okrese, její činnost se stala nenahraditelnou součástí života potřebných lidí. Je viditelná i v podpoře různých projektů, na které získává prostředky např. formou Tříkrálové sbírky, na níž se v posledních letech podílely významnou měrou kromě Rokycan i farnost Zbiroh.
Důležitou součástí života ve farnostech je rozvíjení živých společenství četbou Písma svatého při společném sdílení zkušeností života z víry. To se odráží při akcích v rámci vikariátu i farností. V rokycanském farním obvodu se scházejí skupinky na faře i v domácnostech. Od roku 1993 se věřící setkávají na každoročním vikariátním dnu, který už dnes přímo navazuje na Dny víry v Plzni. Obnova duchovního života věřících se koná formou rekolekcí před slavením Vánoc a Velikonoc. Činnost farností vikariátu je rozvinutá i ve smyslu duchovní péče o nemocné v domácnostech, v nemocnici a ústavech sociální péče. Pozornost si zasluhuje Ústav sociální péče v Mirošově, kde na návštěvu duchovního čeká až 45 lidí!
Během posledních deseti let, kdy existuje plzeňská diecéze, se situace v mnohém změnila. Duchovní život se rozvíjí. Přibylo několik mladých rodin, které do farností vnášejí novou naději. Tato tendence je viditelná nejen v Rokycanech, ale také ve Zbiroze. Zdá se, že do budoucna může z těchto rodin vyrůst jádro farností. Střední generace, která úplně chyběla, se postupně doplňuje. Farní struktury se přetvářejí, v čemž vidíme reálnou možnost rozvoje celého vikariátu v nejbližších letech.
Kostel Panny Marie na Vršíčku
Při řádění moru v Čechách v letech 1712–13 slíbili rokycanští měšťané postavit na skalnatém vršíčku kostel k poctě Panny Marie. Svůj slib splnili až po mnoha dalších letech. V roce 1744 byl položen základní kámen, a o tři roky později byl kostelík vysvěcen. Stavitelem byl Jan Mourek z Rokycan. U kostela byla poustevna, v níž se až do josefinských reforem zdržoval poustevník z bratrstva sv. Ivana. V roce 1827 byl kostel vyloupen, později byla vypálena poustevna a v roce 1841 se ztratily zvony. V roce 1872 a 1903 byl sešlý kostel opravován. Poutní slavnosti se udržely i v období komunismu, ale kostel velmi utrpěl nedostatečnou údržbou. V roce 1993 se jej ujala Nadace kanovníka Staška, která zajistila opravu krovu zničeného dřevomorkou, opravu střešní krytiny a fasád. Opravy byly ukončeny při jubileu dvěstěpadesátileté existence, tedy v roce 1997. Prostá, ale zajímavá stavba se tak stala viditelným symbolem obnovy duchovního života vikariátu, který probíhá především ve farních společenstvích a rodinách.
