Plzeňská diecéze >> Diecéze >> Vikariáty >> Cheb

Domů

Informujeme

Vikariát chebský

Chebský vikariát zahrnuje území bývalého chebského okresu (mapa). Do roku 1945 zde žili převážně německy mluvící občané. Po válce jich zůstalo poměrně málo a mnozí z nich se ještě odstěhovali do Německa v průběhu dalších let, zejména v době politického uvolňování koncem šedesátých let minulého století. Místo nich přišlo různorodé obyvatelstvo nejen z vnitrozemí Čech, ale i ze Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Tito noví obyvatelé byli většinou ve víře vychováni a tak ještě v polovině minulého století bylo Chebsko poměrně religiozním krajem. Bohužel však v době komunismu většina lidí snadněji než jinde podlehla tlaku a přestala se na životě církve podílet. Po roce 1990 oživil některé naše farnosti příchod Čechů z rumunského Banátu. Je to specifická komunita s tradiční vírou, o to náročnější je obstát ve zcela jiných podmínkách.

Seznam farností

Název	Adresa	Telefon
Aš	Mikulášská 9, 352 01 Aš	734 435 280
Františkovy Lázně	Ruská 107/5, 351 01 Františkovy Lázně	354 542 481
Cheb	Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb	354 422 458
Mariánské Lázně	Nehrova 26, 353 01 Mariánské Lázně	354 622 434
Milhostov	farnost spravována z Františkových Lázní, nezadáno nezadáno	354 542 481
Skalná	Kostelní nám. 16, 351 34 Skalná	359 901 067
Teplá	nezadáno, 364 61 Teplá	736 234 685
Teplá - Klášter	Klášter Teplá 1, 364 61 Teplá u Toužimě	353 392 691

Podle statistiky z roku 2001 žije na území vikariátu 88 738 obyvatel, z nich se k církvi římskokatolické přihlásilo 14 851 občanů (16,7 %), nedělních bohoslužeb se pravidelně účastní 1 287 věřících (1,45 %). V současné době je ve vikariátu 8 farností. Jsou to: Aš, Františkovy Lázně (fu-frl.hyperlink.cz), Cheb (www.farnostcheb.cz), Mariánské Lázně, Milhostov, Skalná (www.farnostskalna.cz) , Teplá a Klášter Teplá. Největším městem vikariátu je Cheb s třiceti tisíci obyvateli. Významnými středisky jsou i lázeňská města Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a malé Lázně Kynžvart. V nejzápadnějším městě Aši býval rozvinutý textilní průmysl, Luby u Chebu jsou zase známy výrobou hudebních nástrojů. Dnes je v regionu významný především turistický ruch spojený s lázeňstvím.

Nejdůležitější památkou vikariátu je klášter v Teplé (www.klastertepla.cz) s kostelem Zvěstování Páně, ve kterém je hrob patrona naší diecéze, blahoslaveného Hroznaty. Obnova kláštera nastala po jeho opětovném převzetí premonstráty. Významné církevní památky se nacházejí v Chebu: farní kostel sv. Mikuláše, kostely a bývalé kláštery dominikánů, františkánů, klarisek, křižovníků a milosrdných sester Sv. Kříže. I mimo Cheb je zachována řada významných kostelů se středověkými městskými jádry. V lázeňských městech jsou kostely podstatně mladší.

Každoročně v květnu se v rámci zahájení lázeňské sezóny koná žehnání léčivých pramenů, obvykle za účasti našeho biskupa a mnoha významných osobností. Nedaleko Chebu ve Starém Hrozňatově se nachází poutní místo Maria Loreto (www.loreta.farnostcheb.cz), které doslova povstalo z trosek díky iniciativě rodáka pana Antona Harta († 15. 9. 2004), který žil pod odsunu v nedalekém Waldsassenu v Německu. Je dobře známé i na druhé straně hranic a pomalu se stává místem setkávání českých i německých věřících.

Opravy kostelů na Chebsku probíhají pomalu, ale neustále. Kromě obnovy Lorety ve Starém Hrozňatově byl vymalován kostel v Aši, spraveny krovy a střechy kostelů v Dolním Žandově a v Lázních Kynžvartu. I jinde se podařilo dobré dílo a to díky dotacím od státu či od Českoněmeckého fondu budoucnosti. Důležitým zdrojem jsou i finance od sponzorů a bývalých rodáků.

V Aši, Chebu a Mariánských Lázních pracuje dobře charita. Snaží se pomáhat potřebným, např. v Aši je Domov pro matky s dětmi v tísni a buňky Domu napůl cesty, Charita v Chebu má nové prostory pro svoji službu – Noclehárna Betlém pro muže bez přístřeší (betlem.unas.cz) v místě i kontakty přes hranice států, farností i charit a Charita v Mariánských Lázních m.j. velmi dobře pracuje se seniory.

Klášter Teplá (www.klastertepla.cz)

Klášter byl založen velmožem Hroznatou, dnes patronem diecéze. V roce 1197 byl osídlen mnichy premonstráty ze Strahova v Praze. Komunita řeholníků zde žila nepřetržitě celých 750 let (nebyla totiž zrušena ani za Josefa II.), až o Velikonocích v roce 1950 byla rozehnána komunisty. Její místo zaujala československá armáda, která klášter opustila po řádném zplundrování v 70. letech 20. století. V roce 1990 byl klášter premonstrátům navrácen a my můžeme být svědky neobyčejného díla jeho vzkříšení. Tradicí se staly celodiecézní poutě konané každoročně v září. Díky zřízení hostinských pokojů v klášteře se mohou zájemci zúčastnit i života řádových bratří.

Maria Loreto – Starý Hrozňatov (www.loreta.farnostcheb.cz)

Poutní místo vzniklo v obci, jejíž hrad je legendárním místem věznění a smrti blahoslaveného Hroznaty, patrona plzeňské diecéze († 1217). V druhé polovině 17. století připadl Hrozňatov jezuitské koleji v Chebu. Ti zde založili loretánskou kapli s ambity a kostelem Sv. Ducha. Budování poutního místa proběhlo v letech 1664 až 1689. Jeho součástí je i 3,5 km dlouhá, v krajině volně rozmístěná poutní cesta. Před poničením procházela celkem 29 zastaveními ve 23 kaplích, vrcholila kaplí ukřižování Krista v těsné blízkosti Lorety a končila Božím hrobem. Dodnes se většina zastavení dochovala, i když v sešlém stavu. Poutní místo se v průběhu času stalo proslulým a bylo vyhledáváno poutníky z Čech i z Horní Falce. Po vyhnání původních obyvatel a „spuštění železné opony“ byla Loreta ponechána svému zlému osudu. Na začátku 90. let byla již na pokraji zániku. Díky velkému elánu pana Antona Harta byla postupně obnovena a v roce 1993 zde byla slavena první pouť. O rok později pak byl znovu vysvěcen kostel Sv. Ducha. Práce se po tomto úspěchu nezastavily, ale pokračují obnovou interierů a dochovaných zastavení křížové cesty.

Loreta se opět stává významným poutním místem a místem setkávání Čechů a Němců. Symbolicky stojí téměř na hranici a je od ní krásný pohled do obou zemí.

VIKARIÁTY