Popis okolí

TURISTICKÉ CÍLE PĚŠKY:

Kostel sv. Vavřince a Muzeum cínu v Horní Blatné
Vlčí jámy – naučná stezka
Skály Na strašidlech
Potůčky
Blatenský příkop – naučná stezka
Tři rozhledny: Blatenský vrch, Plešivec, Tisovský vrch
Bludná (značená cesta Hřebečná – Abertamy/Pernink)
Rýžovna (značená cesta údolím Černé do Potůčků)
Myslivny (cesta přes Zlatý kopec, Český mlýn k údolí Černé nebo na Červenou lišku)
Boží Dar– naučná stezka Božídarské rašeliniště
– přechod Oberwiesenthal
Klínovec
Jelení (pěší přechod do Saska),Rolava, Přebuz, Rudné, Vysoká Pec (zast. ČD)
Nové Hamry (běžecké tratě:
Nové Hamry – Chaloupky, okruh 17 km
Nové Hamry – Jelení, 10 km)

TURISTICKÉ CÍLE AUTEM:

Potůčky
Boží Dar – přechod Oberwiesenthal do Saska
Klínovec
Jáchymov
Klášterec n. O., Kadaň
Ostrov
Karlovy Vary
Bublava
Kraslice – přechod Klingenthal do Saska
Rotava
Františkovy Lázně
Cheb
Mariánské Lázně + naučná stezka Kladská
Klášter Teplá
Nový Dvůr – trapistický klášter

Nabízí se řada výletů za památkami do příhraničního Saska. Cestovat lze samozřejmě autem, ale o sobotách a
nedělích můžete jet na výlet do Saska vlakem na multifunkční víkendovou síťovou jízdenku SONE+ za pouhých
130,- Kč tam a zpět (až 5 osob, z toho max. 2 dospělí).

KOSTEL SV. VAVŘINCE

Původně pozdně gotická stavba (uváděna data 1493 a 1542). Roku 1593 byl kostel nově založen, věž byla postavena v
letech 1605-07). Z původního kostela byla zachována spodní část věže se sakristií. Dále byl kostel přestavěn v barokním
stylu kolem r. 1754.
Kostel má rozlehlý obdélníkový půdorys s neodsazeným presbytářem, s hranolovou věží v ose (v jejím přízemí je sakristie).
Po stranách věže byly přistavěny boční kaple, otevřené do presbytáře. Severní boční kaple je vyzdobena sochařským
baldachýnovým oltářem Piety, jižní kaple oltářem téhož typu se sochou sv. Josefa.
Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci, v průčelí jsou výklenky se sochami sv. Vavřince, Neposkvrněného početí
a Madony.

Široký interiér kostela je kryt rákosovým stropem se štukovými zrcadly, stěny jsou členěny pilastry s ornamentálně
zdobenými hlavicemi, nesoucími podstropní římsu. Podvěží s valenou klenbou je odděleno od presbytáře půlkruhovým
portálem s okosenými nárožími.
Hlavní oltář tvoří středový oválný reliéf sv. Vavřince, boční sochy sv. Václava a sv. Floriána z 18. století.
Ostatní zařízení je převážně z doby dokončení výstavby kostela.

MUZEUM CÍNU

Původní městské muzeum v Horní Blatné vzniklo již před rokem 1938 a zaniklo počátkem padesátých let.

V roce1977 vytvořilo Karlovarské muzeum novou expozici zaměřenou na těžbu cínu v Krušnohoří. K vidění jsou zde modely důlní techniky, mineralogické sbírky, cínové nádobí. Od roku 2001 bylo muzeum rozšířeno o malou regionální galerii. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy.

Muzeum je umístěno v domě měšťanského typu z doby druhého rozkvětu obce v 18. století (datováno na portálu rokem 1754).
Stavení je v přízemí zděné, patro je hrázděné. Západní průčelí je kryto šindelem, rovněž střecha, jež je polovalbová s
prkenným štítem. Vstup do domu je bohatě profilovaný. Místnosti v přízemí jsou klenuté, a v jedné patrové místnosti je zachována
štuková výzdoba. Prostor nad schodištěm uzavírá kazetový strop s profilovaným průvlakem a trámy.

VLČÍ JÁMY

Naučná stezka

• začátek – Horní Blatná, nám. Sv. Vavřince, za kostelem
• konec – Horní Blatná, muzeum cínu (7 zastávek)
• délka – 5,5 km
• stezka pro pěší, nevhodná v zimním období (za sněhu)

Na svahu Blatenského vrchu se nachází chráněná přírodní památka – VLČÍ JÁMY.
Vlčí jámy jsou jedním z pozůstatků po těžbě cínových rud, dolu Wolfgang. Vznikaly postupně. V 16. století zde byla až
do hloubky 25 m vyhloubena rozsáhlá komora, jejíž strop se později zřítil. Časem se uvolnila hornina z boků a Vlčí
jáma se ještě více rozšířila. Staré práce ze 16. století sahaly nejhlouběji 35 m pod povrch. V 18. století byla zdejší
žíla nafárána až do hloubky 60 m pod povrchem a sestupkovitě dobývána až do hloubky 80 m pod povrchem, což byl na svou
dobu značný rozměr. Dnes si můžeme tuto zajímavou přírodní a technickou památku prohlédnout z vyhlídky na počátku
propadliny. Z horních bočních hran je možné spatřit zbytky starých chodeb a komínů, ve kterých se havíř mohl někdy
jen stěží protáhnout.

O několik desítek metrů výše se nachází další pozůstatek cínového dolu Jiří. I tento důl pochází ze 16. století. Jedná
se o propadlinu táhnoucí se přibližně do vzdálenosti 150 m s otevřenou průrvou o délce asi 80 m. Místy je až 20 m
hluboká a velmi úzká. Dnes je již částečně zasutá kameny uvolněnými z příkrých stěn. Podle historických pramenů totiž
důl dosahoval hloubky až 50 m.

Dnes je tato chráněná přírodní památka známá spíše pod názvem Ledová jáma. Vzhledem ke značné hloubce průrvy se zde
vytváří zvláštní mikroklimatický režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu. V létě zůstává lehký teplý vzduch na povrchu
a neklesá do průrvy. Naopak v zimě průrvu ochlazuje těžký chladný vzduch. a tak zde vzniká led, který na dně průrvy
vydrží i přes léto. K jeho udržení přispívá i celková vysoká nadmořská výška lokality. Ve starých zprávách existuje
dokonce zajímavý záznam, že zde bylo v r.1813 vytěženo šest fůr ledu pro ošetření raněných vojáků z bitvy u Lipska.
V současné době můžeme sestoupit po schodech do úzké průrvy až do míst, odkud je možné spatřit i v letních měsících
ledovou vrstvu.

SKÁLY NA STRAŠIDLECH

Skály jsou položeny na hraně horského hřbetu, asi 2 km severozápadně od obce Horní Blatná.
Jde o horolezecky hodnotný terén, složený z několika zajímavých skalních útvarů. Část území je chráněnou přírodní
památkou Vlčí jámy. Horolezecká činnost zde není omezena.
Na Strašidla se lze dostat z Horní Blatné Lesní ulicí, poté vlevo kolem fotbalového hřiště a asi po 1 km odbočit
vlevo na nepříliš výraznou lesní cestu, která končí na mýtině u skal.

BLATENSKÝ PŘÍKOP

Naučná stezka

• začátek – Boží dar (asi 1,5 km západně od obce, na silnici Boží Dar – Rýžovna)
• konec – obec Horní Blatná (23 zastávek)
• délka – 11,5 km
• stezka pro pěší

Tento 12 km dlouhý vodní příkop nechaly vybudovat počátkem 16. století těžařské společnosti z Horní Blatné, aby mohla být přivedena voda z povodí říčky Černé pro báňské a hutní provozy v Horní Blatné.
Na počátku 90. let 20. století byl Blatenský vodní příkop téměř zničen.
V letech 1995 – 2001 bylo toto historické vodní dílo obnoveno podle dochované archivní kolaudační dokumentace z r.1929.
Vodní příkop se vine po vrcholcích Krušných hor v nadmořské výšce 945 –975 m od rašelinišť u Božího Daru, přes Ryžovnu, Bludnou a po severní straně Blatenského vrchu se stáčí nad Horní Blatnou. Podél něho vede naučná stezka s mnoha památkami na těžby rud a řadou obnovených technických objektů.

TŘI ROZHLEDNY

Tři rozhledny karlovarské části Krušných hor tvoří jakýsi pomyslný trojúhelník. Jedna od druhé není vzdálena více než deset kilometrů a zdatný turista je schopen je navštívit během jediného dne.

I. PLEŠIVEC

Nejstarší z nich leží na Plešivci u Abertam. Za vznik vděčí místnímu spolku přátel přírody, založenému v roce 1889.
Již tehdy si jeho členové dali za cíl, že na Plešivci, v nadmořské výšce 1028 m, vybudují chatu s rozhlednou. Za 340
zlatých zakoupili pozemek na vrcholu a po pěti letech usilovného střádání mohli přikročit k realizaci vlastního
projektu. Na podzim 1894 byl veškerý stavební materiál dovezen do Abertam, odkud se v zimě dopravoval na vrchol
saněmi taženými voly. Bylo to nejschůdnější řešení, protože cesta na Plešivec tehdy ještě neexistovala. O Velikonocích
následujícího roku mohla jáchymovská firma Kutschka & Glaser zahájit stavbu a o čtyři měsíce později (4. srpna 1895)
ji předala do užívání. Objektu tenkrát vévodila šestnáctimetrová vyhlídková věž, vedle níž se krčila malá zděná chata.
K jejímu rozšíření do dnešní podoby došlo postupně v letech 1908, 1926 a naposledy v roce 1939. Při poslední úpravě se
z bývalé chaty stal rozsáhlý horský hotel, v jehož komplexu se věž rozhledny už téměř ztrácí.

II. TISOVSKÝ VRCH

Vyhlídková věž na Tisovském vrchu u Nejdku (neboli Pajndlu, jak mu říkají místní lidé podle někdejšího německého názvu
Peindlberg) je jen o dva roky mladší než rozhledna na Plešivci. Vrchol sám sice nedosahuje tisícimetrové výše (podle
map mu do ní schází pouhých 23 metrů), připočítáme-li výšku rozhledny, můžeme výraznou dominantu Nejdecka směle zařadit
mezi krušnohorské tisícovky. Rozhlednu postavil v letech 1895 až 1897 Krušnohorský spolek z Nejdku. Přizvaný stavitel
Schöberle udělal vše pro to, aby stavba působila co nejmohutnějším dojmem. Rozhlednu umístil na vrchol desetimetrového
žulového skaliska a žulové kvádry použil i pro vyzdění osmnáctimetrové věže. Na materiálu přitom nešetřil, za hlavní
považoval pevnost a odolnost. Zdi proto navrhl o síle 130 cm. Do jejich útrob zasadil 114 schodů, vedoucích na
vyhlídkovou terasu s prosklenou dřevěnou lucernou. Celou terasu navíc obehnal zdobeným litinovým zábradlím.
Tak vypadala rozhledna při otevření 1. září 1897. Protože byla hojně navštěvována, nejdečtí turisté k ní roku 1908
přistavěli chatu s restaurací. Během druhé světové války však chata zanikla a rozhledna, o níž se léta nikdo nestaral,
rychle chátrala. Zachránily ji až rozsáhlé opravy provedené v osmdesátých letech minulého století a zejména v roce 1997
při příležitosti stoletého výročí existence stavby.

III. BLATENSKÝ VRCH

Nejmladší a zároveň nejvýše položená z trojice krušnohorských rozhleden karlovarského okresu stojí na Blatenském vrchu.
Pochází z roku 1913 a za svůj vznik vděčí Spolku pro zimní sporty, působícímu tehdy v nedalekém městečku Horní Blatná,
jehož členové měli velké ambice přeměnit okolí na centrum turistiky a sportování. Požádali proto známého chebského
architekta Karla Matusche o vypracování projektu horského hotelu, spojujícího v sobě možnosti ubytování, stravování a
vyhlídky do kraje. Realizace projektu, jehož náklady byly vyčísleny na třicet tisíc korun, byla zahájena na jaře 1912
a dokončena v létě roku následujícího. Hotový objekt oficiálně uvítal první návštěvníky 5. července 1913. Při té
příležitosti byla věž hotelu slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. V poválečném období připadl
objekt pohraničníkům. Ti jej zanechali v takovém stavu, že musel být v padesátých letech zbourán. Zůstala pouze
osamoceně stojící rozhledna. O její údržbu se již řadu let dobrovolně starají ochránci přírody.

KLÍNOVEC

Nejvyšší hora Krušných hor (1244 m), na které stojí hotel s rozhlednou a televizní věž. Z vrcholu lze za zvláště dobré
viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku (cca 200 km), šumavský Javor, Říp či pražský Petřín. Na vrchol Klínovce vede
lanová dráha z Jáchymova. Na svazích se nachází velké množství sjezdovek a vleků.

JELENÍ

Obec (německy Hirschenstand) umístěná na pláních severně od Nejdku byla osadou v níž se rýžovalo stříbro a těžil cín.
Trvalá osada zde vznikla v 17. století a prvně je písemně zaznamenána k roku 1654. Od poloviny 19. století počet jejích
obyvatel stále klesal, až v roce 1930 zde žilo 834 obyvatel. V té době se vesnice stávala oblíbeným letoviskem. Jelení
zaniklo v důsledku odsunu německého o obyvatelstva a začlenění jeho katastru do pohraničního pásma.

Kostel sv. Antonína Paduánského byl postaven v roce 1832. Překvapivě se pozdní datum stavby neprojevilo na jeho
architektuře, která byla pozdně barokní včetně cibulové střechy věže. Pouze do interiéru vstoupil nesměle klasicismus,
když základní výtvarná koncepce oltářů byla také spíše barokní či rokoková. Začátkem 50. let 20. století byl kostel
úmyslně podpálen a vzápětí zbořen. Dnes je v terénu málo rozpoznatelný, ale na jeho místě začátkem 90. let 20. století
vztyčili rodáci památník.

BOŽÍDARSKÉ RAŠELINIŠTĚ

Naučná stezka

• začátek – Boží Dar – náměstí
• konec – tamtéž (12 zastávek)
• délka – 3,2 km
• stezka bezbariérová pro pěší a vozíčkáře
• nevhodná v zimním období

Chráněným přírodním územím bylo Božídarské rašeliniště prohlášeno v r. 1965. Má výměru 929,57 ha a je největší
rezervací v západních Čechách. Naučná stezka zde byla zřízena v r. 1972. Upozorňuje návštěvníky na cenné botanické,
faunistické a historické prvky rašeliništního ekosystému. Dominantou rašeliniště je Božídarský Špičák (1115 m n. m),
nejvyšší čedičová kupa sopečného původu ve střední Evropě.

ROTAVA

Nad východním okrajem Rotavy se vypíná strmé návrší s nádherným výhledem a geologickou rezervací – skalními varhanami
z čedičových sloupů. Severně od Rotavy na Komářím vrchu se nachází skalní hrady, kamenná moře a blokové proudy z doby ledové

PŘEBUZ

Obec a její okolí bylo vyhlášeno přírodním parkem s názvem „Přírodní park Přebuz“. Patří sem přírodní rezervace „Velké a malé jeřábí jezero“, Velký a malý močál“ a „Přebuzské vřesoviště“.