Přejít na obsah stránky

Biskupství vyhlašuje literární a výtvarnou soutěž k připomínce bl. Hroznaty

Plzeňská diecéze si letos připomíná 800 let od smrti svého patrona – blahoslaveného Hroznaty. K tomuto výročí vyhlašuje v místě své působnosti pro žáky a studenty literárně-výtvarnou soutěž.

Vyhlášení výsledků se uskuteční v druhé polovině června zvlášť pro Plzeňský a Karlovarský kraj za účasti plzeňského biskupa a hejtmana příslušného krajského úřadu. Vítězné práce budou vystaveny v klášteře Teplá od hroznatovské pouti 14. července do 16. září. První tři výherci v jednotlivých kategoriích obdrží ceny. Zapojit se může každý, kdo spadá do níže popsaných kategorií.

 

Podrobnosti k soutěži

Biskupství plzeňské a Kanonie premonstrátů Teplá vyhlašují u příležitosti 800 let od smrti bl. Hroznaty literárně-výtvarnou soutěž, která je určena pro všechny děti a mládež žijící na území plzeňské diecéze (Karlovarský a Plzeňský kraj).

Soutěžní kategorie:

kategorie MŠ – 3 až 6 let

I. kategorie – 1. až 3. třída

II. kategorie – 4. až 6. třída

III. kategorie – 7. až 9. třída

IV. kategorie – středoškoláci

 

Do soutěže se zasílá jedna práce (u výtvarné formátu A3) ze dvou možných témat:

1. Kam patřím? (pro Hroznatu bylo důležité někam patřit – rodina, králova družina, pak společenství mnichů – viz jeho životopis v příloze) – literární úvaha nebo výtvarné ztvárnění toho, kam patří soutěžící (rodina, kamarádi, třída, obec, národ …)

2. Hroznata zakladatel klášterů (Hroznata založil kláštery Teplá a Chotěšov) – literární práce vztahující se k jednomu z těchto klášterů nebo výtvarné ztvárnění (stavby) jednoho z těchto klášterů (jejich foto najdete na internetu)

K výtvarnému zpracování je možné použít jakékoli libovolné techniky: malování, obrázky, fotografie, koláže, různé druhy ornamentů, materiálů a jiné výzdoby atd.; v literární části mohou použít: prózu (jednoduché vyprávění, popis, úvahu apod.), poezii, různé druhy a styly písma atd.; je možné použít kombinaci literární i výtvarnou dohromady (např. komentovat obrázky a fotografie nebo naopak text doplnit o výtvarný materiál);

Na zadní stranu obrázku napište stručný popis námětu obrázku a dále (i u literární práce) svoji adresu, třídu, do které chodíte, věk a e-mailovou adresu pro případnou komunikaci. Práce zašlete (nebo doneste) do 20. května 2017 na adresu: Biskupství plzeňské, nám. Republiky 35, 301 00 Plzeň (vrátnice je otevřena v pondělí-pátek 7-18 hod.). Další informace k soutěži: rodiny@bip.cz.

 

 

Hroznata český šlechtic a mnich

Hroznata se narodil do urozené rodiny (matka Dobroslava byla z rodu Černínů a otec, knížecí dvořan Sezema, z rodu příbuzného Přemyslovcům) kolem roku 1160 na Litoměřicku. Odtud se rozvíjela majetková i politická moc Hroznatových předků do západních Čech a tak se Hroznata dostává do oblasti Tepelska, tehdejší strategicky důležité zemské brány.

Hroznata byl vysoce postaveným českým šlechticem, kterého tehdejší biskup i král nazývali svým přítelem. Byl vzdělaný a bohatý, panovník (Přemysl Otakar I.) mu velmi důvěřoval a do správy mu svěřil území Tepelska, kde měl Hroznata mnoho svých statků. V té době bylo toto území často napadáno sousední chebskou šlechtou (jejíž území tehdy patřilo k německé říši).

Po smrti manželky i jeho jediného syna, nástupce a dědice, se rozhodl změnit dosavadní způsob života. Jako pravý rytíř 12. století se vydal ve službě Bohu na křížovou výpravu do Svaté země. U moře nedaleko Říma se však zalekl obtíží cesty a požádal papeže o zproštění slibu účasti na tomto tažení. Papež mu vyhověl a jako náhradu za splnění slibu mu dal za úkol založit na svém panství klášter. Po návratu do Čech tak nechává Hroznata v roce 1193 vybudovat na svých statcích nedaleko města Teplá mužský klášter. Ještě před jeho dokončením přichází skupina premonstrátských mnichů a zakládají zde klášterní život.

V té době žil Hroznata na pražském knížecím dvoře ve službě knížete a biskupa Břetislava. S ním se také vydává na novou křížovou výpravu, která je ale opět předčasně ukončena. Hroznata se znovu obrací na papeže. Ten jeho slib účasti na křížové výpravě ruší a doporučuje zbudování nového kláštera. Po příjezdu domů zakládá Hroznata tentokrát ženský klášter v Chotěšově. Zde našly své útočiště i jeho sestry, Jitka i ovdovělá Vojslava.

Po nějakém čase se Hroznata znovu a naposledy vydává na cestu do Říma, aby zde z rukou papeže Inocence III. přijal řeholní oděv premonstrátů a stal se mnichem. Po návratu pak vstupuje do vlastního kláštera v Teplé a přijímá zde funkci správce majetku obou svých klášterů. V této službě i v řeholním životě byl velmi pečlivý a poctivý. Při jedné z vizitací byl zajat nepřáteli, před jejichž nájezdy vždy odvážně bránil klášterní statky. Ti ho odvlekli, uvrhli do žaláře, mučili hladem a zimou a požadovali na spolubratrech z kláštera výkupné. Hroznata však nedovolil na toto vydírání přistoupit a 14. července 1217 umírá. Za výkupné bratři dostali už jen mrtvé tělo, aby ho mohli pohřbít v klášterním kostele v Teplé před hlavním oltářem.

Podle legend se hned záhy po jeho smrti začaly dít u jeho hrobu zázraky, které přitahovaly nemálo poutníků a úcta k jeho osobě se tak rozvinula velmi rychle. Existuje ale mnoho příběhů pojednávajících o zázračných událostech spojených s Hroznatou už z dob jeho života, když několikrát bez jakýchkoliv následků přežil téměř jistou smrt. Jako malý například vypadl pod kola jedoucího vozu, ale nalezen byl bez jediné modřiny či škrábance.

Hroznata byl vyhlášený svou štědrostí, a přestože byl bohatý a dostávalo se mu mnoho privilegií, prokázal svoji velikost, čestnost a věrnost i ve chvíli, kdy věděl, že za ně zaplatí životem.

Od jeho smrti byla v západních Čechách uctívána jeho památka. V roce 1897 ho prohlásil papež Lev XIII. za blahoslaveného (= hodného úcty, obdivu). V roce 1997 se stal patronem plzeňské diecéze a v roce 2004 byl zahájen proces jeho prohlášení za svatého.

 




Duben  2017
Po Út St Čt So Ne
  
  1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
WPEC is proudly sponsored by
True Media Concepts
Náhodné fotografie
Zpravodaj plzeňské diecéze