Vikariát karlovarský
Vikariát leží celý v pohraničí v oblasti bývalých Sudet. Krajské město Karlovy Vary je zřejmým centrem vikariátu, na jehož území žije podle statistik 124 000 obyvatel. Z nich se k církvi římskokatolické přihlásilo 19 200 lidí (15,5 %), nedělních bohoslužeb se ve vikariátu pravidelně účastní 1 303 věřících (1,05 %). Vikariát tvoří 12 farností: Bečov nad Teplou, Bochov, Jáchymov, Karlovy Vary u sv. Maří Magdaleny (detail farnosti), Karlovy Vary – Rybáže, Karlovy Vary – Stará Role, Nejdek, Ostrov (detail farnosti), Stanovice, Toužim, Vejprty a Žlutice. V Karlových varech je ještě sídlo řeckokatolické farnosti při kapli sv. Ondřeje pro věřící východního obřadu.
Seznam farností
Památným místem je kostel sv. Jáchyma a sv. Anny v Jáchymově. Toto místo převzalo spolu s mariánskou sochou i poutní funkci po komunisty zničeném kostele v nedaleké Mariánské. Patnáct pamětních kamenů u jáchymovského kostela, opracovaných sochařem Romanem Podrázským a nazvaných „Křížová cesta ke svobodě“, nese jména koncentračních táborů a šachet na uran z éry komunismu. Každoročně se zde koná setkání bývalých vězňů z těchto otrockých táborů komunismu.
Klenotem vikariátu je kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech, dílo slavného architekta K. I. Dientzenhofera.
Ve vikariátu je řada kostelů opravena díky finanční pomoci německých rodáků. Při společné obnově se setkávají Češi a Němci na cestě ke smíru a porozumění, založeném na křesťanské víře.
Karlovarsko je region, ve kterém se po 2. světové válce z velké části vyměnilo obyvatelstvo. Bylo nahrazeno jen částečně a to lidmi z Čech, z Moravy a ze Slovenska, ale i ze vzdálenějších oblastí jako je Ukrajina nebo Volyně. Po odchodu tzv. „zlatokopů“ zůstali katolíci s tradiční vírou, kterou komunisté úspěšně potlačili. Dnes je Karlovarsko misijním územím s lidmi, kteří ztratili zájem o duchovní skutečnost. Duchovní život se soustřeďuje do měst, protože venkov se postupně vylidňuje. Proto je záměrem vedení diecéze vybudovat ve městech centra pastorace – buď stavbou nových far, jako například v Nejdku nebo jejich rekonstrukcí, např. ve Staré Roli. Také charitativní činnost se soustřeďuje především do měst. Charita získala dům v Karlových Varech (www.volny.cz/charitakv) a úpravou hroznětínské fary vznikl Domov pokojného stáří (www.ostrov.charita.cz). Každoročně narůstá účast na Tříkrálové sbírce. Značná část z ní financuje vikariátní charitativní záměry. Pomoc projevili věřící obětem letošních povodní při sbírkách, které dosáhly netušené výše. Velká pozornost se věnuje katechizaci mládeže. Pravidelné prázdninové tábory a duchovní týdny pro vysokoškoláky přispívají k vytváření společenství – buněk budoucí církve.
Tak stojíme po roce 1989 zejména před úkolem „evangelizovat“ lidi, kteří už dávno ztratili pravý zájem o duchovní skutečnosti. Proto se pracuje na programu nové pastorace. Zatím vznikají malé komunity věřících, které tvoří konvertité z řad inteligence. To platí ovšem o městech, kde je i možnost získat práci, oproti situaci na venkově, kde je hodně nezaměstnaných. Ve městech je soustředěn průmysl, centra služeb – např. lázně v Karlových Varech, Jáchymově. Zatímco na venkově se zaměstnanost i osídlení zhoršují kvůli rozpadu zemědělských družstev a státních statků.
Duchovní situace se vyvíjí přesně podle evangelia: tam se mluví o „malém stádci“ a o „kvasu“, nikoli o davech a o těstě! Proto je na místě křesťanský optimismus a s ním i odvaha neúnavně pracovat i na tak neúrodné vinici Páně, ovšem s využitím všech možností, které nabízejí nové formy pastorace. Vždyť při našem díle bude Duch svatý!
