Vysvětlení k politováníhodné situaci Reverendissima Domina Pavla Vodičky

Publikováno
23. 5. 2017

Protože ani po ročním usilovném jednání z mé strany nebylo možné nalézt společnou řeč s P. Pavlem Vodičkou a celá situace vyústila k tomu, že byl propuštěn ze služebního poměru vůči plzeňské diecézi, považuji za nutné pro to, aby se předešlo různým fámám a nedorozuměním popsat jednotlivé kroky, kterými jsem se od svého nástupu snažil o znovuzačlenění výše zmíněného do duchovní služby v plzeňské diecézi.

V době mého nástupu do služby plzeňského biskupa, P. Vodička nebyl ustanoven v žádné farnosti, protože odmítl mému předchůdci biskupu Františkovi slíbit, že je připraven na místě, kde bude ustanoven, vysluhovat svátosti i svátostiny (pohřby) dle misálu platného po 2. vatikánském koncilu v českém jazyce. Biskup František viděl tuto neochotu sloužit lidem srozumitelným jazykem v jednotě s řádným ritem římskokatolické církve jako zásadní překážku pastoračního působení.

S tímto pohledem jsem se po prostudování veškeré korespondence, kterou biskup František s P. Vodičkou vedl, ztotožnil. Nicméně doufal jsem, že můj příchod do Plzně i skutečnost, že s P. Pavlem Vodičkou jsme se znali z dob studií teologie, umožní nově navázat dialog a pomůže nalézt novou cestu k řešení.

Proto jsem se s P. Pavlem Vodičkou dvakrát potkal v soukromém rozhovoru (4. 8. 2016 a 25. 8. 2016), ve kterém jsem mu nabídl, že budeme společně řešit jeho situaci tak, aby mohl postupně znovu vstoupit do služby kněze v plzeňské diecézi. Oba dva rozhovory jsem vnímal jako velmi nadějné, nicméně bohužel vždy v následujících dnech jsem obdržel od P. Vodičky písemnou reflexi daného rozhovoru, která již byla mnohem odmítavější. Celou záležitost P. Vodičky jsem také řešil při své návštěvě Říma, kde jsem 21. 11. 2016 navštívil arcibiskupa Mons. Guido Pozzo z Papežské komise Pro Ecclesia Dei dne, který mi v našem rozhovoru potvrdil, že je bezpodmínečně nutné, aby kněz respektoval dle kán. 528 CIC pastorační rozhodnutí biskupa, co se týká života ve farnostech, a v případě, že toto není schopen akceptovat, aby požádal o exkardinaci a přijetí do Kněžského bratrstva sv. Petra, které je v jednotě s papežem, a má možnost veškerou liturgii sloužit podle liturgických knih z roku 1962. Arcibiskup Pozzo mě také ujistil, že veškerá odvolání P. Vodičky proti mému předchůdci u jeho Komise již byla vyřízena, a že nic nebrání tomu, aby P. Vodička byl v mé jurisdikci ustanoven na místo, pro které se rozhodnu. Z tohoto důvodu jsem dne 11. 4. 2017 písemně požádal o setkání s P. Vodičkou. Dopis mu byl doručen do jeho P. O. Boxu (protože mi po celou dobu od mého nástupu odmítal sdělit místo svého bydliště). Na jednání 27. 4. 2017 jsem nejprve požádal P. Vodičku, aby mi písemně potvrdil, že je připraven sloužit v řádném ritu. Protože se vyjádřil, že toto není schopen na místě podepsat, souhlasil jsem s tím, že si celou věc může ještě rozmyslet. Před svědky – generálním vikářem P. ThLic. Krzysztofem Dędekem, soudním vikářem Mons. Vladimírem Gajduškem a kancléřem Jánem Grajcárem – jsem tuto skutečnost písemně zaznamenal. Před stejnými svědky jsem mu následně předal jmenování k výkonu administrativní práce na kancléřství plzeňského biskupství. Toto jmenování P. Vodička převzal a kopii s jeho podpisem uchováváme v našem archivu.

Ke dni 2. 5. mi P. Vodička zaslal dopis, ve kterém mě informuje bez jakéhokoliv důvodu, že dané jmenování je neplatné. I podle dobrozdání mého diecézního soudu tento jeho dopis však v žádném případě nemá odkladný účinek ve smyslu přijetí jmenování. Proto jsem rozhodl o ukončení jeho služebního poměru a převedení jeho zajištění dle kán 195 CIC na úřad práce, poněvadž po celou dobu od jeho vysvěcení dne 10. 6. 1995 mu Biskupství plzeňské jako zaměstnavatel vyplácelo zdravotní zajištění a sociální pojištění.

Se souhlasem Otce Maria Samuela, opata novodvorského, jsem mu také dopisem ze dne 16. 5. 2017 nabídl do vyřešení případu ubytování a stravu v Opatství Matky Boží v Novém Dvoře.

Stále doufám, že P. Vodička opět najde cestu zpátky do naší diecéze, jsem připraven kdykoliv s ním opět začít jednat o buď jeho znovuvzetí do pastorace v případě, že bude připraven sloužit v českém jazyce, anebo o jeho využití v administrativě, v případě, že by mu to svědomí zakazovalo, a stále trvá můj slib, který jsem mu před svědky dal, že v případě, že požádá o exkardinaci a vstup do Bratrstva sv. Petra, kdy bude sloužit ve starém ritu, že mu v tom neprodleně vyhovím.

Prosím všechny, kdo toto čtou, o modlitbu, aby tato věc byla vyřešena pro dobro všech.

V Plzni dne 23. května 2017

Mons. Tomáš Holub

biskup plzeňský

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás