Plzeňská diecéze si poslední červnový den připomene deset let od úmrtí pana plk. Luboše Hrušky, politického vězně, zakladatele Meditační zahrady v Plzni a především člověka, kterého zlo nezlomilo.
V nejbližších dnech se v zahradě bude pořádat několik událostí, na které jste všichni zváni.
Kromě programu "Odpuštění v kameni" pro žáky škol ve dnech 28. a 29. června, při němž si studenti připomenou nejen 10. výročí úmrtí plk. Luboše Hrušky, ale i jeho letošní 90. výročí narozenin, proběhnou hlavní oslavy pro veřejnost v pátek 30. června.
Právě v tento výroční den úmrtí pana plk. Luboše Hrušky se od 10.30 hod. uskuteční vzpomínkové setkání v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho v Meditační zahradě, které svolává Vojenský spolek rehabilitovaných armády ČR. Při této příležitosti bude rovněž dekorován medailí ke 100. výročí bitvy u Zborova plk. ing. Piskáček, který toto vyznamenání ministerstva obrany nemohl ze zdravotních důvodů osobně převzít v Praze. I tato vzpomínková akce je otevřená pro veřejnost, přítomen bude také otec biskup Tomáš Holub.
Ve čtvrtek 13. července v 16.00 hod. bude sloužena mše svatá v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho za pana Luboše Hrušku v souvislosti s jeho nedožitými 90. narozeninami a 10. výročím úmrtí.
Plukovník Luboš Hruška narozený 20. července 1927 v Plzni nastoupil v roce 1946 do vojenské akademie a v roce 1949 se po neúspěšném pokusu založit protirežimní ilegální skupinu rozhodl pro emigraci. Při přechodu hranice 31. října 1949 byl zatčen a příštích 11 let strávil jako politický vězeň postupně na plzeňských Borech, v Opavě, Leopoldově i v uranovém dolu v pracovním táboře Bytíz.
Během let strávených ve vězení plk. Luboš Hruška poznal mezi spoluvězni řadu hrdinů z druhé světové války a katolických kněží. Právě díky svědectví těchto duchovních přijal katolickou víru a následně složil slib, že po propuštění přebuduje zděděný ovocný sad v Plzni Doudlevcích na meditační zahradu a památník obětem komunismu.
Po propuštění z vězení začal Luboš Hruška s parkovou úpravou sadu. Při svém dělnickém zaměstnání, ze kterého financoval stavbu, dojížděl do Průhonic, kde navštěvoval kurzy zahradní architektury. Ovocný sad se postupně proměnil ve složité zahradní dílo s křížovou cestou, pro kterou akademický sochař Roman Podrázský vytvořil dvanáct unikátních pískovcových soch. Právě příběh Ježíše Krista, jeho utrpení a obětování se pro druhé je nosnou myšlenkou celého areálu. Poslední součástí zahrady je po listopadu 1989 postavená kaple zasvěcená svatému Maxmiliánu Kolbemu.
Luboš Hruška byl člověk, který svým celoživotním dílem ztělesňuje křesťanské ideály. Zlo, které prožil během let strávených ve vězení, u něj nevedlo k zahořknutí ani ke ztrátě víry. Dokázal se postavit zlu dobrem a tím sám sebe nesnížit na jeho úroveň. Prostřednictvím své meditační zahrady koncipované jako památník obětem zla nám připomíná hrůzy, které je člověk schopen způsobit svým bližním, ale svým příkladným životem nám předává poselství odpuštění a vyvarování se slepé nenávisti.
Po sametové revoluci byl Luboš Hruška rehabilitován a vyznamenán řadou cen. Obdržel například Historickou pečeť města Plzně (1992). Cenu města Plzně (1994), Řád T. G. Masaryka udělený prezidentem České republiky (1997), Velkokříž rytířského Řádu svatého papeže Silvestra udělený papežem Janem Pavlem II. (2002), Medaili Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Cenu hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) či Čestné občanství města Plzně (2006).
Meditační zahrada je dnes místem odpočinku, klidu a míru s velkým duchovním poselstvím.
Autor článku: Otakar Duchek
