Jak si vedou naši bohoslovci?

Publikováno
18. 8. 2017

Při nedělních mších svatých konaných dne 20. srpna 2017 proběhne tradiční sbírka na naše bohoslovce. V pražském semináři v současnosti studují a plzeňskou diecézi reprezentují bohoslovci tři: Tomáš, Vojta a Bystrík. Ovšem v následujících dnech nás čeká několik změn.

Za příspěvky, díky kterým mohou studovat a věnovat se naplno formaci, která je připravuje pro službu lidem, předem upřímně děkují, a aby nedošlo k "zakoupení zajíce v pytli", poslali všem diecézanům krátké představení a popis toho, jak se jejich studium doposud vyvíjí.

Bystrík Feranec

Bystrík Feranec, 27 let, jsem slovák – jak s úsměvem vždy říkám taková slovenská náplava…

Pocházím kousíček od lázeňského města Piešťany, jsem třetím a tím i nejmladším synem maminky a tatínka. V současnosti jsem v pátém ročníku katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, tedy v posledních měsících náročného, ale hezkého studia. Avšak pravdou musí být, že opravdu přistávám celkem pozvolna, řekněme s „technických důvodů“ zvláště kvůli dopsání diplomky a složení ještě potřebných zkoušek prodlužuji studium o půl roku, čím se posouvá i termín mého jáhenského svěcení. Když se někdo ptá na školu nebo studium obecně, rád odpovídám: Jde to, ale dře to. No a dost bylo o škole, pojďme na zajímavější povídání. Když jsem se poprvé vypravoval do Plzně, nevěděl jsem vlastně ani pořádně kam jdu, ale vím, že mě někdo vedl a vede dodnes, a tak více nebo méně mohu tedy s určitostí bilancovat kus mého života ve spojení s naší diecézí. V průběhu let formace, jsem poznal zatím několik míst: Rokycany, kde jsem prožil první Velikonoce v Čechách, dále pak Klatovy, kde jsem jednak prožil prvního českého Silvestra a Nový rok, tak i neopakovatelnou atmosféru dní prázdninových praxí v domově Pokojného stáří Naší Paní. Dále pak prázdninové praxe v Sokolově, v Dýšině, svými potulkami jsem tak poznal mnoho milých lidí, které si dovoluji řadit mezi své přátele. Nejvíce jsem však měl možnost poznat malebné prostředí Krušnohorska, krajiny Ostrovska a Jáchymovska, když takhle jednou farnost Ostrov dostala do péče jednu z potřebných bohosloveckých duší. Právě tak se stala farnost Ostrov mým českým domovem. Uznejte sami, přece jen je z Prahy Ostrov dostupnější, než asi 500 km vzdálená domovina. Měl jsem tak a mám také nádhernou příležitost víc a více proniknout do zákoutí jazyka českého, i když ta gramatika ještě někdy potrápí, ale mívám vždy vedle sebe nějakého schopného čeština (češtin – osoba znalá gramatiky jazyka českého), který mě poopraví).

Jo, vlastně mým úkolem bylo se představit, hmmmm, co tak napsat, vztáhnu na sebe slova mé dobré známé paní Jitky, jednou v mé drzosti a prostořekosti, jí v dobře míněné chvíli říkám, teda paní Jitko, vy jste teda číslo, přičemž se na mě podívala a řekla „že prý číslo, já jsem celý cirkus“. Nebudu to představování sáhodlouze rozepisovat, přátelé, kdo mě již znáte, víte, o čem píši. S kým jsme ještě neměli tu čest, s těmi se těším na osobní setkání.

Moji drazí, Vám patří dík, za modlitby i obětavou podporu bohoslovců naší diecéze.

V sobotu 26. srpna 2017 od 13 hodin proběhne v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni Bystríkovo jáhenské svěcení, přijme ho z rukou biskupa Tomáše Holuba. Od prosince pravděpodobně, až dopíše svoji závěrečnou práci, nastoupí svou službu v Chebu.

Vojtěch Matys

Jmenuji se Vojta Matys a je to už 26 let, co jsem se narodil v jedné "vesnici", která se nachází 90 km na východ od Plzně a jmenuje se Praha. Mám dva starší bráchy, kteří už mají vlastní rodiny. Vyrůstal jsem v živé farnosti Kobylisy, kde jsem od dětství měl dobré zázemí a kde jsem měl možnost poznat Toho, kterému jsem se pak rozhodl sloužit. Studoval jsem sociální péči na střední škole v Praze a během studia jsem nějak rozpoznal, že by o to docela Hospodin stál, abych se stal knězem. Po maturitě jsem tedy začal kněžskou formaci, a to za plzeňskou diecézi. Ne snad, že by se mi Praha nelíbila, ale cítil jakýsi vnitřní impulz, jít sloužit do kraje, který  je, jak se říká, misijní. A tak po roce v olomouckém konviktu  jsem začal studovat v Praze. Po druhém ročníku jsem si udělal dvouletou "přestávku" v které jsem, mimo jiné, prožil rok prací v supermarketu. Byla to moc fajn zkušenost, i když náročná. Bylo ale moc užitečné poznat se a sdílet život s lidmi, kteří zdánlivě nemají s církví nic společného, dívat se a poslouchat čím a pro co žijí, co je v jejich životech důležité a zamýšlet se nad způsoby, jak se s nimi rozdělit o radost z Hospodina. To také vlastně považuji za jedno z mých největších zadání, které jsem si dal pro zbytek seminární formace: Nechat se prostoupit Evangeliem a učit se ho předávat takovou formou, která bude pro současné lidi srozumitelná a atraktivní.“

Vojta se v těchto dnech rozhodl seminář opustit a nastoupit novou formaci ve františkánském řádu.

Tomáš Kadlec

Jmenuji se Tomáš Kadlec a je mi 30let. Narodil jsem se a žil v Domažlicích. Po maturitě jsem studoval FAV na ZČU v Plzni a pak jsem 2 roky pracoval jako programátor. A pak mě otec biskup František přijal do semináře. V současné době jsem ve druhém ročníku a to znamená, že dodělávám filozofické předměty a hlavně jazyky. Z jazyků se jedná o hebrejštinu, kde se spíš jen seznamujeme s jazykem, ale řečtina se probírá důkladně. Je sice náročná a sebere většinu času při studiu, ale zase je vidina rozumět Novému zákonu v originálním jazyce. Naštěstí jsme latinu mohli ukončit minulý rok, protože jsme ji měli už v konviktu v Olomouci.

Jsem rád, že máme od září za spirituála P. Žáka. Předává nám zkušenosti nejen z praxe, ale i reflektované pohledem bývalého generálního vikáře a má zkušenosti s duchovním vedení.

Tomáš bude nadále pokračovat ve studiu a zůstane tak v brzké budoucnosti prozatím jediným bohoslovcem plzeňské diecéze.

Zleva: Tomáš Kadlec, spirituál Josef Žák, Bystrík Feranec, Vojtěch Matys

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás