Papež povolil převoz ostatků kardinála Berana do ČR

Publikováno
4. 1. 2018

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Učinil tak v souladu s poslední vůlí zesnulého kardinála, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Vláda v tehdejším Československu nepovolila převézt do vlasti tělo bývalého politického vězně nacistických okupantů i komunistického režimu. Převoz by se mohl uskutečnit v dubnu tohoto roku.

Ostatky by měly spočinou v Praze patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.

Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.

Beran, který se po odjezdu z Československa do Vatikánu u příležitosti jmenování kardinálem v roce 1965  nesměl vrátit do vlasti, je jediným Čechem, jehož tělo bylo po smrti pohřbeno po boku papežů v kryptě chrámu svatého Petra. Pohřební obřad vedl tehdejší papež Pavel VI.

Kardinál Beran se stal kvůli dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa. V roce 1998 byl zahájen proces jeho blahořečení.

Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni. Vystudoval teologii a křesťanskou filozofii na papežské univerzitě v Římě a na kněze byl vysvěcen v roce 1911. Po návratu působil jako kaplan v Chyši na Karlovarsku a v Praze. Od roku 1917 byl profesorem a později ředitelem v katolickém pedagogickém ústavu sv. Anny v Praze. Své vědecké a pedagogické schopnosti pak prokázal od roku 1928 také na Teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel pastorální teologii. Deset let, do června 1942, byl rovněž rektorem pražského arcibiskupského semináře.

Beran, který odsuzoval nacistickou zvůli, prokázal za války velkou občanskou statečnost. Za heydrichiády byl zatčen gestapem jako rukojmí a uvězněn. Prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau. Stal se velkou morální autoritou, a to nejen mezi katolíky. Po válce, když se obsazoval stolec pražského arcibiskupa, od smrti kardinála Kašpara v roce 1941 prázdný, shodli se kněží právě na Josefu Beranovi. Jeho jmenování arcibiskupem v listopadu 1946 pak uvítala celá československá veřejnost, vysvěcen byl v prosinci téhož roku.

Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítal Beran jménem katolické církve vyhlásit loajální postoj komunistické moci a kněžím zakázal veřejnou a politickou činnost. Proto také exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přijal místo v komunistické vládě. V rámci represí totalitního režimu pak byl od června 1949 internován na různých místech v Čechách. I po amnestii v roce 1963 byl však nucen žít mimo Prahu, v Radvanově na Táborsku, a nesměl vykonávat úřad. Když pak umlčovaného metropolitu v jeho šestasedmdesáti letech jmenoval v lednu 1965 papež Pavel VI. kardinálem, povolil mu stát odjet na obřad do Říma. Ovšem bez možnosti návratu. V nuceném exilu, ale ve svobodném světě, kardinál Beran znovu mohl hlásat své myšlenky. Jeho projev o svobodě svědomí na II. vatikánském koncilu, v němž se také vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa a přišel s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání, patří k nejvýznamnějším. Měl ohlas ve světovém tisku, ale i u českých krajanů, které Beran navštěvoval v Evropě i v Americe. Pro styk s vlastí využíval vatikánského rozhlasu, známá je jeho reakce na tragickou oběť Jana Palacha v lednu 1969.

V Římě Beran také založil na pomoc poutníkům významné České náboženské středisko Velehrad. Podnítil rovněž zahájení příprav ke kanonizaci blahoslavené Anežky České. Kardinál Beran zemřel 17. května 1969. Do rodné země se nevrátil ani po smrti, tehdejší režim to odmítl. Papež Pavel VI., který měl k Beranovi přátelský vztah, mu proto poskytl výjimečnou poctu. Byl pohřben do krypty chrámu svatého Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové, nedaleko hrobu svatého Petra. Pavel VI. také oproti zvyklostem osobně vedl pohřební obřady. Ve vlasti se osobnosti a dílu kardinála Berana dostalo uznání až po pádu komunistického režimu. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. V roce 1998 začal proces Beranova blahořečení, jehož diecézní část skončila loni v květnu. Blahořečení předchází kanonizaci (svatořečení) a má dvě etapy: proces v diecézi a pak proces ve Vatikánu.

Zdroj: ČTK, cirkev.cz

Archiv AP

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás