Blahoslavený s plzeňskými kořeny: Ivan Merz a jeho cesta ke Slunci

Publikováno
15. 8. 2018
Před 15 lety proběhla v Banja Luce (Bosna a Hercegovina) beatifikace Ivana Merze, které se zúčastnil také biskup František Radkovský. Kořeny tohoto blahoslaveného totiž sahají až do Plzně, odkud pocházel jeho tatínek. Tam, kde I. Merz žil, pracoval a působil jako hluboce věřící laik, proměňoval své okolí především láskou k církvi a eucharistii. Jeho osobní vztah s Bohem byl patrný na první pohled. Svůj život naplnil službou bližním, stal se iniciátorem katolické obnovy v Chorvatsku a patronem mládeže. Svůj život dovršil v 31 letech.

Ivan Merz se narodil 16. prosince roku 1896 v Banja Luce. Ivanův otec Mavro Merz, rakouskouherský důstojník, byl německého původu, pocházel však z města Plzeň. Otcova matka, tedy Ivanova babička, byla Češka. Ivanova matka Terezija Mersch se narodila ve Velike Kaniže v Maďarsku. Ivanovi rodiče se později přistěhovali do Banja Luky, Ivan tak vyrostl zde a byl vychován v bosensko-chorvatském prostředí jako státní příslušník tehdejší Rakousko-uherské monarchie.

Od rodičů přijal slušnou měšťanskou výchovu, která však byla bez zvláštního křesťanského podkladu. Studoval na vojenské akademii, odkud přešel na vídeňskou univerzitu. Zvláště silnou zkušeností pro něj byl čas strávený na válečné frontě, kam byl povolán během vojenské služby. Nespravedlnost a utrpení, které viděl kolem sebe, ho stále více přimykaly k Bohu.

“Proč se bát? Vždyť On nahoře už ví, co se mnou bude, On mě nekonečně miluje, a ví, zda je pro mě lépe, abych zahynul, nebo abych dále žil. Vždyť čeho se bát, když On určuje moje cesty! Má se žít a Jeho věčně chválit a ne se starat o nebezpečí smrti.”
(z deníku I. Merze, Zingarella, 18. května 1917)

Po válce pokračoval ve studiu, nejdříve ve Vídni a pak v Sorbonně. Po studiu se vrátil do Záhřebu, kde se stal profesorem francouzštiny. I když přemýšlel o řeholním životě, nakonec se rozhodl zůstat ve světě jako věřící laik se slibem věčné čistoty, kterým se zcela zasvětil Bohu a skrze něho se daroval službě bližním.

“Nikdy neoblékl kleriku, ale byl sloupem Boží církve!”
(Dr. Čedomil Čekada o I. Merzovi, Katolički Tjednik)

I. Merz vynesl na světlo s novým zápalem krásu křesťanských pravd, velikost církve jako mystického těla Kristova, důležitost církevního učení pro život každého katolíka, hodnotu liturgie pro osobní duchovní život, důležitost papežství pro katolíky a národy; zdůraznil potřebu angažování laiků v apoštolátu církve a přimlouval se za nepolitické působení katolických organizací.

Zemřel po nepovedené operaci kvůli dlouhodobým zdravotním problémům v 31 letech. Svůj život Bohu těsně před smrtí daroval jako oběť za dobro mládeže, se kterou pracoval.

“Vím, že je těžko trpět, ale někteří lidé mají povolání trpět. My jsme Tělo Kristovo a role jsou na něm rozdělené. Někteří musí trpět, aby odklonili trest Boží, který by musel dopadnout na okolí.”
(z dopisu I. Merze smrtelně nemocnému příteli Ing. Dragi Maroševići)

Jan Pavel II. pak při své druhé návštěvě v Bosně Hercegovině 22. června 2003 tohoto chorvatského laika blahořečil a pro aktuálnost jeho poselství o apoštolátu laiků ho dal za vzor zvláště mládeži.

“Ivana Merze vám dnes dávám jako svědka Kristova a ochránce, ale současně i spolucestujícího na cestě ve vašich dějinách… On ode dneška bude vzorem mladých, příkladem věřícím laikům… Jméno Ivana Merze pro celé jedno pokolení mladých katolíků znamenalo program žití a působení. To musí být i dnes!”
(z projevu papeže Jana Pavla II při beatifikaci, 22. června 2003 v Banja Luce)

Poté, co byl v Banja Luce prohlášen za blahoslaveného se začalo přistupovat k dalším krokům jeho možné kanonizace. Milosti dosažené na jeho přímluvu je tak možné oznámit na adrese: Postulatura Ivana Merza, Palmotićeva 31, 10000 ZAGREB, e-mail: postulatura@ivanmerz.hr. Díky rozsáhlému deníku, který si v průběhu většiny svého života I. Merz psal, je možné seznámit se s jeho duchovním vývojem a spiritualitou podrobněji. Úryvky z deníku naleznete ZDE. Celková bibliografie všech spisů I. Merze, článků, studií, brožur a rukopisů byla publikována v knize jeho vybraných textů Cesta za Sluncem (Filozofický a Teologický Institut a Postulatura Ivana Merze, Záhřeb,1993).

“Bože, Ty jediný jsi svatý, Ty jediný jsi pramen všeho dobra; pomáhej nám na přímluvu blahoslaveného Ivana Merze, ať svůj život uspořádáme podle Tvé vůle, abychom se nepřipravili o účast na Tvé slávě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen”
(závěrečná modlitba z breviáře) 

 Převzato a upraveno z ivanmerz.hr a catholica.cz/1443

 

 

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás