Jaký je původ slova masopust a proč úzce souvisí s karnevalem?

Publikováno
4. 3. 2019
V textu pro Reflex.cz vysvětluje původ slova Martina Waclawičová z Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Vánoce jsou už daleko za námi a my se nacházíme uprostřed období masopustu. Přemýšleli jste někdy nad slovem masopust? Jak mohlo vzniknout? Slyšíme v něm kromě “maso” také “pustit” nebo možná dokonce i “půst”, a přitom je to doba, kdy si i naši předci dopřávali k jídlu hodně masa, slavili a hodovali. Jak si to vysvětlit?

Slovo masopust má původ ve spojení “opustit maso” či “upustit od masa”. Nejspíš se jedná o tzv. kalk, tedy doslovný překlad, z románských jazyků. Dokazuje to třeba italský výraz carnevale. Vznikl ze slov carne “maso” a levare “odstranit, odložit” a znamená tedy doslova “maso odlož”. Toto slovo se pak do češtiny dostalo dvakrát, jednou jako překlad – masopust a podruhé jako převzaté slovo – karneval.

Vztah slova masopust ke výrazu půst je jen zdánlivý, jde o pouhou podobnost. Slovo půst znělo ve staročeštině póst (zatímco masopust mělou stejnou podobu) a vzniklo ze starohornoněmeckého slova fasta (souvisejícího s fasto “pevný” a fasten “být pevný (v odříkání), postit se”).

V dnešní době označujeme slovem masopust období od Tří králů do Popeleční středy. Začíná tedy po vánočních svátcích a jeho konec je nepravidelný, protože Popeleční středa vychází každý rok na jiné datum. Podle tradice připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a ten najdeme v rozmezí od poloviny února do počátku března. Letos nás Popeleční středa čeká 6. března. Na ni navazuje postní období dlouhé 40 dní a po něm následují Velikonoce. Během masopustního období se tradičně pořádaly zabíjačky, hodovalo se, veselilo, často se konaly svatby.

Masopust jako Loučení s masem
Pro úplné objasnění původu slova masopust se ale musíme podívat hlouběji do minulosti. Dříve totiž mělo trochu užší význam. Lidé jím označovali pouze poslední tři dny masopustního období, tedy masopustní neděli, pondělí a úterý. V tyto dny se připravovalo slavnostní jídlo, konaly se taneční zábavy a průvody maškar. A tady se konečně dostáváme k vysvětlení – lidé se během masopustu veselili a loučili se přitom s masem, které při následujícím předvelikonočním půstu nebudou konzumovat.

Takto se slovo masopust používalo i později v nářečích některých oblastí, třeba v západních Čechách nebo na jihozápadní Moravě. V jiných krajích jsme mohli najít řadu dalších názvů, které většinou vyjadřují, že něco končí – ostatky či vostatky, vostatek, končiny, konec masopustu nebo fašank.

V severovýchodní části Čech se slavilo pouze v úterý před Popeleční středou a z toho vyplývá název masopustní úterý (úterek, outerek a podobně).

Martina Waclawičová, autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK. 
Text vyšel 29. ledna 2019 na webu Reflex.cz

 

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás