Nechme i letos proměnit bolest v radost, smrt v život a zoufalství v naději

Publikováno
15. 4. 2019
Homilie biskupa Tomáše z loňské slavnosti Zmrtvýchvstání Páně (1. dubna 2018).

Kříž je znamením toho, že Bůh věci nemění tím, že nechá zapomenout na to špatné, co bylo, ale že je schopen těžké věci proměnit v dobro. Základem naší radosti je, že spása není laciná, že nejde jen o psychologický trik, který by spočíval v tom, že něco zapomeneme nebo psychologicky zpracujeme to, co bylo těžké. Spása je schopnost přijmout od Boha dar proměny bolesti v radost, smrti v život, zoufalství v naději.

Zastavme se u jedné z nejkrásnějších básní, která vznikla v českém prostředí ve 20. století, u básně Jana Zahradníčka Znamení moci. Jan Zahradníček těsně před svým uvězněním v komunistickém žaláři v 50. roce minulého století napsal tuhle strhující básnickou poemu. Jde o prorocké vidění hrůz, které na sebe člověk strhl tím, že odmítl Boha. Autor sám tuto děsivost později poznal při dlouholetém věznění v komunistickém žaláři. Tato na jedné straně ponurá báseň ale nekončí v beznaději. Pohled čtenáře naopak s obrovskou jasností směřuje na to jediné znamení skutečné moci a skutečné vlády nad světem, na znamení, kterým je právě kříž. Báseň vrcholí vyznáním Boží lásky, která skrze ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista naplňuje spásou celý svět.

Zahradníček píše:

Z jeho kostelů rostou domy,
Z jeho tajemství věda
Z jeho poslušnosti svoboda.
V jeho jediných rukou zadarmo dávajících
V jeho žehnajících rukou probodených
Jediná opravdová, jediná skutečná moc a vláda
Jediná opravdová, jediná skutečná vláda nad světem.

Slavení velikonočního tajemství je pro nás křesťany – ale nejen pro nás, věříme, že pro celý svět – vždy novým a pravdivým zpřítomněním milosrdné, mocné a zároveň něžné Boží vlády. A to nejen ve světě, ale i v našich životech, které žijeme teď a tady. Velikonoční tajemství je pozváním, abychom tuto vládu přijali ve svobodě, kterou nabízí jeho poslušnost, a v radosti, kterou nabízí jeho vítězství. Zve nás, abychom nezůstali pouze těmi, kteří se nechali strhnout dramatičností všech těch událostí a hloubkou toho, co jsme prožívali na Velký pátek. Abychom nezůstali jen těmi, kteří se emočně nechali strhnout tím, co se odehrálo v Jeruzalémě před 2000 lety.

Nemáme být jen strhnuti dramatičností tohoto zpřítomnění minulosti, nemáme být jenom diváky, kteří se nechají vtáhnout do děje filmem, který je oslovil a zasáhl. To je sice silné, ale k pochopení pravdy velikonočního příběhu to nestačí. Slavení velikonoční pravdy je pro nás pozváním, abychom do tohoto příběhu vstoupili mnohem osobněji, každý sám za sebe. Abychom společně s Janem Zahradníčkem pochopili, že v našich osobních dramatech jde ještě o něco víc. Krvavý příběh zakončený zprávou o zmrtvýchvstání nelze prožít jen jako zajímavé zpestření jinak fádního pracovního života.

Jde o to, abychom přijali ve svobodě a radosti skutečnou vládu nad světem i nad vlastním životem jako vládu, která otevírá náš život nové dimenzi krásy a perspektivy. Abychom přijali to, že ten, kdo vládne – nejen světu politiky, ekonomiky, sportu či zábavy, ale také našemu životu; kdo vládne našemu vnitřnímu kosmu, našemu nitru, tužbám, ambicím a bolestem, kdo vládne našim smutkům, touze milovat a někdy i naší beznaději, že to je Kristus vítězný a blízký.

Jde o to, abychom pochopili a přijali celou svou bytostí, že se můžeme nechat prostoupit závratnou radostí velikonočního rána, která každému z nás zvěstuje zprávu o vzkříšení. Matka Církev nám toto pochopení vyprošuje. Vyprošuje nám bytostnou radost, která patří k podstatě toho, aby křesťanství patřilo do dnešního světa.

Kéž v našich kostelích nezůstane jen u slov, kéž tvoříme společenství, které žije tuto bytostnou víru v radosti, která je nám nabídnuta. Kéž se stáváme svědectvím pro naše rodiny, přátele a blízké i pro celý svět. Kéž svědčíme o tom, že jsme ve svém životě objevili právě toto znamení moci, jejíž vláda navzdory atmosféře hrůzy a strachu, která – jak píše Zahradníček – snad hrozí zalknutím, přináší skutečnou svobodu a vítězství. Radost a jásot. Schopnost milovat a schopnost odpouštět. Schopnost jásat a těšit. Přináší vítězství jediné a skutečné, vítězství vlády nad světem, o kterém Jan Zahradníček nakonec píše, že je nezadržitelné a jednoznačné.

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás