Poprvé jsem zavítala na postní rekolekci s otcem biskupem Tomášem. Konala se v Perninku a jejím tématem byl Kříž.
V úvodní promluvě jsme pohlíželi na kříž, tak jako Izraelité na poušti pohlíželi na měděného hada – aby nás kříž uzdravoval a zároveň nás uschopňoval k následování a k putování. Druhý den nám otec biskup ukázal odlišný pohled na kříž – jako na nástroj smrti, popravy, pohoršení – a zároveň kříž jako znamení té nesmírné lásky, kterou k nám Bůh chová. Třetí den se kříž stal cestou, která vede ke vzkříšení. Myšlenka, která mě velmi oslovila, bylo toto přirovnání: jako se Odysseus připoutal ke stěžni, aby odolal zpěvu Sirén, tak se i my máme připoutat ke kříži, abychom nepodlehli vábení hříchů.
Rekolekce probíhala v silenciu, které nás vedlo ke zklidnění, vnitřnímu ztišení a hlubšímu naslouchání.
V sobotu jsme měli po celý den možnost adorace v domácí kapli, večer pak vrcholil společnou adorací s možností říci před Pánem své díky, chvály či prosby. Každý den jsme se společně modlili z breviáře a spojovali se tak ve společenství s celou církví. Slunečná sobota také vybízela k meditaci venku.
Velmi si vážím příležitosti setkat se na duchovní obnově se svým biskupem jako pastýřem naší diecéze i toho, že otec biskup, pokud neměl přednášku, nabízel prostor pro duchovní rozhovor nebo zpověď.
Daniela Nemelová
