Bohoslovec Tomáš Kadlec: „Chtěl bych všechny studenty povzbudit ke studiu v zahraničí.“

Publikováno
30. 7. 2019
Loňský akademický rok prožil bohoslovec Tomáš Kadlec z Domažlic na Lateránské univerzitě v Římě. Domů se vrátil před několika dny. Přečtěte si rozhovor, ve kterém popisuje své čerstvé dojmy ze zahraničního studia teologie.

Před pár dny ses vrátil z ročního studijního pobytu v Římě. Stýská se ti po věčném městě?

Já už vlastně neřeším, kde jsem. Pobyt v Římě měl své výhody i nevýhody a teď jsem zkrátka zase doma.

Jak a kdy padlo rozhodnutí, že strávíš rok na studiu v Římě?

Řekl mi to otec biskup Tomáš před začátkem druhého ročníku. Nebylo to moje rozhodnutí.

Jak jsi toto rozhodnutí přijal? Převládala radost nebo spíš obavy?

Měl jsem obavy z cizího jazyka. Za ten rok bych neřekl, že jsem se italsky naučil, ale dorozumím se. A odbornou italštinu jsem také alespoň částečně nakonec zvládnul.

Jaké bylo národnostní složení tvých spolužáků?

Sbíral jsem předměty z více ročníků. Na fakultě bylo víc Čechů. Jinak tam byli studenti z celého světa, z Jižní a Severní Ameriky, Nového Zélandu, Afriky i Asie.

S bohoslovci z Česka a Brazílie na kopuli baziliky sv. PetraVidíš nějaké rozdíly mezi studiem u nás a v Římě?

To určitě. Celou dobu jsem se to snažil porovnávat a přišel jsem na to, že se to vlastně moc porovnat nedá. Hlavní rozdíly vnímám v tom, že Lateránská univerzita je opravdu velká, takže si fakulta může dovolit luxus mít velké množství vyučujících. Proto ty hodiny navazují na sebe a nevznikají tak díry ve vyučování jako v Česku. Další rozdíl je také množství studentů v jedné třídě, v Římě nás bylo mnohem víc. Chodil jsem zároveň na teologické předměty z druháku a třeťáku. Oni mají rozdělené studium na dva roky filozofie a tři roky teologie. V Praze máme magisterské studium vcelku na pět let.

Uznají ti v Praze na fakultě předměty z Říma?

To musím nejdříve probrat s děkanem. Každopádně bych chtěl zbývající předměty zvládnout v jednom roce, chybí mi předměty ze dvou ročníků, tak doufám, že mi něco uznají. Něco jsem si nastudoval dopředu.

S bohoslovci v Nepomucenu.Mohl bys popsat svůj běžný den v Římě?

Bydlel jsem v Nepomucenu, které má formu semináře stejně jako je tomu třeba v Praze nebo Olomouci. Také rytmus dne je podobný akorát je trochu časově posunutý. Začínali jsme ráno v 5:55 rozjímáním, to končilo po půl hodině. V 6:30 byla mše svatá, která byla většinou v italštině, po ní následovaly ranní chvály, které byly také v italštině. Poté byl prostor pro snídani. Škola začínala v 8:30. Chodili jsme na Lateránskou univerzitu, která je v komplexu Lateránské baziliky. Z Nepomucena to je asi 20 minut pěšky. Ve 13 hodin byl Anděl Páně v latině a poté společný oběd. Odpoledne jsme měli volný čas. Večer v 19:15 byly nešpory, pak večeře a poté večerní program a silentium. 

Co jsi dělal ve svém volnu?

První semestr jsem moc volného času neměl. Dopoledne jsme měli školu a odpoledne italský kurz. Druhý semestr jsem se snažil trochu chodit po městě a poznávat památky. Když jsme měli volno, například v týdnu po Velikonocích, kdy ještě nebyla škola, mohl jsem si vyjet vlakem do Pisy a Florencie. Obecně v Nepomucenu hodně podporují výlety, takže se stačilo domluvit, půjčit si auto a vyjet.

Jak se ti řídilo v italském provozu?

Já jsem řídil pouze jednou. To jsem vezl jednoho faráře, ale bylo to mimo město, takže to bylo v pohodě.

Účastnil ses nějaké velké církevní akce? Například jako ministrant?

Jako ministrant ne. 28. září jsem ministroval při svatováclavské mši pro krajany u oltáře sv. Václava v bazilice sv. Petra. Snažil jsem se co nejvíc chodit na papežské liturgie, ale pouze jako účastník. Bohoslovci z Nepomucena také ministrují Svatému otci, ale tím, že je v Římě seminářů opravdu hodně, vyjde to jednou za čas. Naposledy tak čeští bohoslovci ministrovali Svatému otci loňský rok při velikonoční vigilii.

To je zajímavé nahlédnutí pod pokličku, jak se vybírají ministranti na papežské liturgie. Na každou mši se tedy střídají jednotlivé semináře?

Takto jsem to pochopil. Nejsou to ale pouze národní semináře, jsou to také semináře řádů a kongregací. Je jich tam opravdu hodně.

Bylo něco, co tě v Římě překvapilo?

Asi taková ta římská relativnost. Když je například svátek posvěcení Lateránské baziliky, slaví se to po celém světě jako svátek. Když ale přijdete přímo do té bazilky, kde je katedra Svatého otce a je to vlastně hlavní kostel celého katolického světa, je tam na hlavní mši dvě stě nebo tři sta lidí. To, co se slaví po celém světě jako obrovský svátek, se přímo na tom místě příliš neslaví. Těch významných věcí je tam zkrátka asi moc.

Výlet na Corno Grande.Co si z Říma odnášíš do svého budoucího působení?

Katolicitu a univerzálnost. V Nepomucenu byli kněží z Indie a z Afriky. Ti mají úplně jiné problémy než my. A taky si odnáším vědomí o šíři a bohatosti liturgie. Mohl jsem slyšet krásné nešpory u sv. Petra v té nejoriginálnější formě, což asi už nikdy nezažiji. A byl jsem také svědkem setkání charismatiků. Ta šíře liturgie je opravdu obrovská. A taky bych chtěl všechny studenty povzbudit ke studiu v zahraničí. Ze začátku je to sice těžké, připadal jsem si, že nic neumím, ale nakonec to člověku hodně dá.

Teď jsou prázdniny. Co bude po nich? Kdy se můžeme těšit na tvé jáhenské a kněžské svěcení?

Musím počkat na domluvu s děkanem pražské teologické fakulty, jak mi budou uznány předměty z Říma a zápis dalších. Myslím, že je reálné dokončit školu asi za rok a půl. A další kroky budou po poradě s biskupem.

Bohoslovce Tomáše Kadlece se ptal Pavel Říha.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás