Ozvěny z Nového Dvora

Publikováno
15. 4. 2020
Milí přátelé, chtěli bychom vás povzbudit v krizi, kterou prochází naše země i celý svět. Je to velká a nečekaná zkouška, která velmi pravděpodobně zničí mnoho iluzí a přiměje každého člověka, aby se opět soustředil na to podstatné. Stejně jako vy se obracíme k Pánu a k blahoslavené Panně Marii s prosbou o ochranu našich současníků, o požehnání pro ty, kdo usilují o zastavení epidemie, o utěšení nemocných a přijetí zesnulých do věčného světla...

Zveme také lidi dobré vůle, aby hledali v hloubi svého srdce, v jeho nejduchovnější části, hlas, který k nim promlouvá a který jim může dodat důvěru a odvahu. Všichni doufáme, že za pár měsíců bude tato zdravotní krize za námi díky oddanosti těch, kteří bojují proti nemoci, také díky modlitbě křesťanů. Změní se v našem světě něco, a to zejména pro ty nejchudší, kteří tolik trpí nynější situací? To závisí pravděpodobně zčásti na nás.

Abych vnesl do těchto závažných otázek trochu lehkosti, povím vám jednu příhodu, která se stala nedávno. Vyprávěl jsem vám již o kalamitě, která ničí naše lesy, lesy v naší zemi i jinde v Evropě: mám na mysli kůrovce, přesněji lýkožrouta smrkového. Na začátku postu k nám přijel náš dlouholetý ukrajinský přítel, byzantský katolický kněz otec Voloďa, aby pro bratry uspořádal seminář spirituální teologie. Když se dozvěděl o našich lesních pohromách, prohlásil, že na takové problémy je specialista sv. Tryphon, a navrhl uspořádat liturgickou modlitbu v lese. Jak řekl, tak udělal. Po noně se tedy sešlo přibližně dvanáct bratrů na nejvíc zasaženém úseku. Otec Voloďa se modlil ve svém jazyce, my jsme zpívali žalmy česky a na jeho modlitby odpovídali „Amin“! Poté procházel po kraji parcely, nejprve s kadidelnicí, pak s kropáčem, aby pokropil nemocné stromy. Obyčejný člověk, vyzbrojený věcmi ze světa lidí (olejem, uhlím, kadidlem, vodou), z nichž se stala liturgická znamení, vzdoroval s energií a přesvědčením nepřátelským duchovním bytostem, duchům ze světa temnoty: „Lýkožrouti, ať vás pozřou ptáci!“, zapřísahal je. Když jsem ho viděl při tomto počínání a modlil se s ním, napadlo mě, že bychom měli najít podobné prostředky, abychom zvítězili nad virem. Modlitba připomíná, že všechno nezávisí na nás, že Bůh je přítomný uvnitř našich životů, že naše starosti jsou jeho starostmi, a to do detailu.

Být v dnešní době upřímným křesťanem, mnichem, řeholníkem, knězem nebo laikem není snadné! U nás jsou křesťané odvážným a menšinovým jádrem; v Asii jsou mniši a křesťané pronásledováni, v některých afrických zemích také, zejména v Burkina Faso, kde náš otec převor strávil dva roky před vstupem do kláštera. Proč? Bůh svěřuje tento svět naší modlitbě. Jak zařídí, aby naše věrnost nesla plody? Dobře víme, že nejsme světci! Ale jsme tady. „Jestliže pšeničné zrno nezemře…“ Však to znáte! „Zemře-li, vydá mnoho plodů.“ „Proč“, „jak to“… to jsou otázky, které křesťan Bohu neklade. Job mu je kladl a Bůh mlčel. Čekal, až Job pochopí, že o něm Bůh ví a že to stačí. Ukázal však Jobovi svou tvář a Job nežádal nic jiného.“

Tento dopis jsem původně napsal v lednu a dostáváte ho okolo Velikonoc. Naše přání do nového roku se opozdilo, a to značně. Vánoce jsou za námi a z roku 2020 již uplynul příliš velký kus na to, abychom vám mohli ještě bez rozpaků popřát.

Přesto máme pro toto zpoždění slušný důvod: na počátku roku jsme byli poměrně zaneprázdněni ročním zúčtováním, inventurami atd., ale hlavně jsme opravovali seznam adres, do něhož se vloudily chyby. Je možné, že jste od nás již dlouho neobdrželi žádné zprávy. Chcete změnit adresu nebo způsob dodání, zrušit odběr nebo naopak objednat dopis pro své přátele? Napište bratru Dysmasovi: email@novydvur.cz.

Popis událostí, které se odehrávají v klášteře, nemůže dostatečně vystihnout život, jehož hodnota a účinnost spočívá v jeho pravidelnosti a jednotvárností. To nejlepší z přátelství se předává nehlučně a v ústraní, a totéž platí pro život modlitby. Z Vašich dopisů vyplývá, že zprávy od nás jsou pro Vás jakýmsi „zavanutím čerstvého vzduchu“. (Nemůžeme vždy odpovědět, a proto se naše poděkování občas trochu opozdí, děkujeme za pochopení). Kéž tedy tento dopis ještě znovu „provětrá“ váš každodenní život.

Jsme uprostřed vás, na stejné lodi, ve vzájemném spojení a solidaritě. Pokaždé, když slavím Eucharistii, myslím na ty, kdo se jí nemohou účastnit. Vy, kdo jste dnes v izolaci, vězte, že mniši, ačkoli letos vyjdou v procesí bez svých hostů a bez křesťanů, kteří k nim zavítají, a především, když budou přijímat Pánovo Tělo, přednesou Bohu vše, co byste mu rádi svěřili. Počítejte s naším přátelstvím.

br. M.-Samuel, novodvorský opat

Fotogalerie

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás