30. září uplynulo 1600 let od úmrtí svatého Jeronýma ze Stridonu

Publikováno
1. 10. 2020
Neznalost Písma je neznalost Krista. Črtu k výročí svatého Jeronýma napsal P. Pavel Větrovec.

30. září 420, tedy před 1600 lety, zemřel v Betlémě velký západní církevní otec svatý Jeroným ze Stridonu, nejvýznamnější znalec Písma ve zlatém období patristiky (cca 4. stol. a první polovina 5. století), celým jménem Sofronius Eusebius Hieronymus, patron biblistů, teologů, studentů, archeologů, badatelů a překladatelů, lingvistů, univerzit a vědců, asketů, iberského řádu jeronymitů, Dalmácie a Lyonu…

Narodil se ve 40. letech 4. století ve Stridonu v dnešním Chorvatsku, klasické vzdělání získal na studiích v Římě, kde se také stal v 19 letech křesťanem. Na konec 60. a do počátku 70. let jsou datovány jeho pobyty v Galii, Trevíru a Aquileji i cesta na Východ do Antiochie, kde žil jako eremita. V Římě se zdokonalil v biblických řečech, zejména v hebrejštině a v řečtině, v roce 379 byl vysvěcen na kněze. Jeho nejvýznamnějším teologickým učitelem byl svatý Řehoř Naziánský, věnoval se ale i spisům svatého Hilaria z Poitiers a byl znalcem i kritikem staršího teologického génia Origena. V první polovině 80. let byl sekretářem papeže Damasa, v této funkci pracoval na revizi textu Nového zákona (z Vetus Latina). Známá je podpora jeho bádání a osobnosti ze strany zbožných žen v Římě a později i v Betlémě. Pro svou citlivou i vznětlivou polemickou povahu i velké nadání se stal předmětem více sporů a jako spíše introvertní badatel se uchýlil v r. 386 do Betléma, kde založil několik klášterů a do smrti tam soustavně pracoval na kvalitním překladu Písem Starého zákona do latiny, tedy Vulgáty, a tak vytvořil cestu k hodnotným překladům i do dalších řečí. Revidovaná verze jeho překladu Neovulgáta je základem překladů Písma i v našich liturgických knihách. Největší pozornost věnoval právě biblické hebrejštině, jeho veritas hebraica (tj. „hebrejská pravda“) je terminus technicus; představuje vysokou laťku pro kvalitu biblického překladu. Deuterokanonické knihy překládal spíše zběžně, naopak velmi se věnoval např. náročnému originálu knihy Izaiáš, z předmluvy jeho komentáře k této knize pochází i okřídlený výrok v nadpisu tohoto článku, který je možné si v širším kontextu přečíst v modlitbě se čtením Denní modlitby církve o jeho památce.

Kardinálský klobouk v atributech tohoto světce, známý třeba z vyobrazení mistra Theodorika na Karlštejně, je ahistorický a byl použit dodatečně jako výraz jeho důležitosti pro církevní společenství. Závěrem osobní poznámka: kdyby nebylo určité zatvrzelosti, umíněnosti, neoblomnosti a puntičkářství tohoto světce, stal by se asi méně polemickou osobou, ale nikdy by nevytvořil svoje úžasné dílo a jako nástroj ve službě Božího slova by byl méně účinný. Mons. Antonín Hýža v podobných souvislostech většinou říkával, že „Pán Bůh myslí symfonicky“, a tak se můžeme nejen radovat z příkladu sv. Jeronýma, ale pracovat s dílem, které znamenitě započal. Buď za něj Bohu dík!

P. Pavel Větrovec

delegát plzeňské diecéze pro České katolické biblické dílo

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás
Sdílet:

 Diecézní zpravodaj

aktuální číslo
Obrázek zpravodaje
Každý měsíc vydáváme zpravodaj s důležitým děním v diecézi. Prohlédněte si ho online.
Archiv

Registrace newsletteru

Každý týden dostanete čerstvé zprávy z naší diecéze.

Chci pomoci

Pomáhejte s námi! Přispějte na charitní a sociální činnost, podporu vzdělávání dětí či opravu kulturních památek.
číslo účtu
283469799/0300
Podporují nás