Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, dámy a pánové,
další rok je za námi, a tak se opět scházíme na posledním zasedání městského zastupitelstva, které tradičně začíná mým zamyšlením.
Děkuji panu primátorovi za pozvání a jako vždy považuji za důležité zdůraznit, že to vůbec nepokládám za samozřejmé a velmi si toho vážím.
Jsem přesvědčen, že hlavní smysl této desetiletí trvající tradice, kdy plzeňský biskup vystupuje zde mezi Vámi, spočívá ve společné snaze v předvánočním čase poodstoupit alespoň na malou chvíli od jednotlivých palčivých a mnohdy i napětí vyvolávajících témat, která Vy všichni nutně musíte řešit. Je to snaha poodstoupit od všednosti a pokusit se zahlédnout náš svět z perspektivy, která dává skutečnou naději a zdůrazňuje věci podstatné a krásné. Ty dávají smysl našemu životu jako celku, a tím i veškerému našemu úsilí.
V čase, který pro nás z mnoha důvodů není jednoduchý, společně hledáme slova a myšlenky, které nám pomohou porozumět spletitým událostem kolem nás i v nás samotných a nabídnou zároveň trochu potřebného povzbuzení a nadhledu.
Určitě není možné, aby ambicí této naší kratičké společné chvíle bylo osvojení si trvalého a moudrého odstupu, který by nám pomohl vidět souvislosti a horizonty běžně neviditelné. Nicméně mojí snahou je nabídnout Vám alespoň jednu myšlenku, která by nás na cestě k tomuto moudrému a zároveň angažovanému odstupu od pěny dní mohla inspirovat a povzbudit.
Myslím, že se v drtivé většině shodneme na tom, že žijeme v době velkých změn, a jak zdůrazňoval velmi často v tomto roce zesnulý papež František, nejde pouze o epochální změny ale přímo o změny epoch. A to se netýká pouze klimatické změny či velkých politických otřesů, ale i způsobů komunikace či do nedávna naprosto nemyslitelného posunu mezi tím, co dokáže pouze člověk, co stroj a co stále více na člověku nezávislá umělá inteligence.
Od nás, kteří neseme díl společenské odpovědnosti, je v této situaci očekávána odvaha být těmi, kteří se v takové situaci zodpovědně rozhodují a iniciují zcela konkrétní a mnohdy odvážné změny, jež jsou naprosto nutné pro zachování a rozvoj svobodné demokratické společnosti. Zároveň v nás ale lidé vkládají důvěru, že nepodlehneme pouze krátkodobým náladám a pomíjivým módním trendům a budeme schopni chránit kontinuitu dobra před zcela nerealistickými představami nových začátků, které boří na základě revolučních nálad vše z minulosti.
Na nás je se znovu a znovu sami sebe a také při společných diskusích a rozhodováních ptát, zda směr, který podporujeme, je znamením změny epoch a je tedy třeba ho odvážně a statečně podporovat bez ohledu na stesky mnohých, kteří mluví o zbytečných krocích, jež neodpovídají osvědčené zkušenosti z minulosti.
Na nás je se ptát, zda nepodléháme při svém rozhodování krátkodobým výstřelkům, které se při změně epoch objevují nesrovnatelně častěji než v dobách stability, protože nabízejí bezbolestné, rychlé, ale bohužel falešné odpovědi na složité otázky, za což pomíjivý duch doby hlasitě tleská. Rozlišovat rozhodnutí o novém směru od těch, co vycházejí vstříc pouze módě doby, je náš úkol.
Jak toto poznat?
Nemám žádný zaručený recept. Samozřejmě i já zažívám při svém osobním hledání a rozlišování mnohdy skutečnost slepých uliček.
Ale ze zkušeností z mé téměř desetileté biskupské služby zde v Plzni se stále více učím, že v této tak těžké disciplíně, jakou je hledání cest, které vedou dál radikálně se měnící krajinou času, je velmi poučné to, co nám nabízí vánoční příběh Tří králů. Moudří a slovutní muži odkudsi z Persie, kteří kvůli schopnosti jednat i v době změny epoch podle znamení času byli připraveni zaujmout tři základní postoje:
Zaprvé: Oni počítali s tím, že tato znamení je třeba aktivně hledat a zkoumat a nenechat si je překrýt pachtěním se po věcech sice v daném okamžiku důležitých, ale velmi přízemních. Dívali se vzhůru a hledali souvislosti.
A to přeji nyní Vám i sobě. Aby nás nepřemáhali v naší práci a zodpovědnosti věci jen všednodenní a měli jsme i nadále čas a chuť dívat se vzhůru.
Druhým důležitým postojem našich mágů byla jejich ochota vystoupit z toho, na co byli zvyklí a co měli odzkoušené, a vydat se za znamením hvězdy na cestu do neznáma. A to nikoliv každý na vlastní pěst, ale společně.
Přeji opět nám všem, abychom měli stejnou odvahu nezůstat jen u známého a ozkoušeného, ale abychom společně riskovali i nové cesty. A nechtěl bych zůstat jen u přání, rád bych zde připojil i poděkování.
Společná starost města a biskupství o katedrálu a její bezprostřední okolí za pomoci lidí bez domova, která je úplně jinou cestou než tou zaběhnutou a právně zajištěnou, je pro mne povzbuzením, že riziko nové společné cesty neprobádanou krajinou se stává cestou správným směrem. A já za tuto odvahu a společné vykročení městu moc děkuji.
Třetím podnětem, který osobně vnímám z příběhu Tří králů, je skutečnost, že součástí putování Kašpara, Melichara a Baltazara, jak lidová tradice tyto tři mudrce z východu pojmenovala, byla i cesta slepá. Všichni tři vedeni svými kulturně omezenými předchozími zkušenostmi byli najisto přesvědčeni, že svrchovaného Pána nové epochy musí hledat mezi establishmentem té doby. Proto jejich cesta vedla nejprve do jeruzalemských paláců, kde našli pouze vystrašeného krále Heroda.
Ale přiznání si tohoto svého omylu jim pomohlo, že jejich cesta ve světle znamení nové epochy neskončila nezdarem. Opustili Jeruzalém a v Betlémě se setkali s Pravdou, kterou v měnícím se světě hledali.
A já si dovoluji Vám i sobě popřát, abychom si na svých cestách rozlišování byli schopni přiznat své omyly a nerezignovali na další hledání.
Příběh Tří králů je totiž pro nás po celá tisíciletí příslibem, že hledající člověk nakonec dojde k Pravdě, která v tomto měnícím se světě osvobozuje.
Přeji Vám všem požehnané vánoční svátky, moudrost při rozlišování a radost z nalézání.
A těším se, že příběh Tří králů si s panem primátorem a s mnohými z Vás v novém roce opět připomeneme velmi názorně a intenzivně, a to ve společné službě ve prospěch potřebných kolem nás.
Vše dobré do nového roku 2026 Vám i Vašim blízkým přeji i vyprošuji.
Mons. Tomáš Holub
biskup plzeňský
