Dvě kázání o naději a věrnosti na cestě plzeňské diecéze
Ve dnech 7. až 10. května 2026 se v Johannisthalu uskutečnilo třetí a zároveň poslední generální shromáždění diecézní synody. Delegáti zde v modlitbě, společném rozlišování, práci ve skupinách i v plénu završili důležitou etapu synodní cesty plzeňské diecéze. Setkání vyvrcholilo nedělní mší svatou, při níž biskup Tomáš Holub pronesl kázání s názvem Společně s nadějí.
O několik dní později zaznělo při svatojánské pouti v Nepomuku kázání P. Pavla Petrašovského Modus moriendi plzeňské diecéze. Slavnostní mše svatá byla spojena s oficiálním předáním farností Nepomucka z českobudějovické diecéze do diecéze plzeňské. Homilie připomněla, že skutečnou silou církve nejsou čísla ani vnější úspěšnost, ale věrnost Kristu, schopnost obstát i ve chvílích proměny a důvěra ve zmrtvýchvstání.
Obě kázání tak lze číst jako povzbuzení pro další etapu života diecéze. Synodní proces nekončí jedním dokumentem ani slavnostním okamžikem. Pokračuje v konkrétním životě farností, komunit i jednotlivých lidí. A podobně ani připojení Nepomucka není jen administrativní změnou, ale pozváním k tomu, aby se tato část diecéze stala živým prostorem víry, setkávání a služby.
Z Johannisthalu i Nepomuku zaznívá společné poselství: plzeňská diecéze je pozvána jít dál s nadějí, která neuhýbá před realitou, ale vyrůstá z věrnosti, naslouchání a důvěry, že Bůh zůstává přítomen i tam, kde se něco mění.
