Kdy ve Vás uzrála myšlenka na přesun do Karlových Varů?
Sešlo se víc věcí naráz, které mi vytvořily prostor udělat tento krok. Je potřeba říct, že přesun někam na faru jsem měl v plánu už dlouho. Do Plzně teď přichází nový generální vikář a to je dobrá příležitost k této změně. Navíc se obměnila komunita kongregace Milosrdných sester Svatého kříže. Sestra Monika z této kongregace mi už skoro třicet let pomáhá s chodem domácnosti a díky změnám v komunitě teď může působit také v Karlových Varech. Pomůže tu nejen mě, ale i P. Romualdovi Robovi, místnímu administrátorovi farnosti, který toho má také hodně.
Proč zrovna Karlovy Vary?
Je to druhé největší město plzeňské diecéze a zároveň krajské město. Myslím, že je hezké, když teď i tady bude vlastně tak trochu sídlo biskupa (pozn.: usmívá se). Navíc na faře v Rybářích mám krásný velký byt. V Plzni jsem se několikrát stěhoval právě kvůli nevyhovující velikosti. Jsem velice rád, že teď se do mého bývalého plzeňského stěhuje nový generální vikář Jakub Holík. To jsem si moc přál, protože chci, aby měl optimální podmínky pro nástup do funkce.
Koho to napadlo? Funguje to takto i někde jinde?
Je to moje myšlenka. Přemýšlel jsem, co dál. Už nejsem nejmladší, zdraví mi ještě ale zaplať Pán Bůh slouží, a za nedlouho oslavím osmdesáté narozeniny. Inspirací mi byla královéhradecká diecéze. Tam jsou také dvě krajská města, Hradec Králové a Pardubice. V Hradci sídlí diecézní biskup Jan Vokál a v Pardubicích biskup Josef Kajnek. Tak mě napadlo, že stejný model by bylo dobré aplikovat i v naší diecézi. A biskup Tomáš souhlasil.
Jak bude v budoucnu probíhat spolupráce s Diecézní charitou Plzeň? Jste jejím prezidentem. Změní se něco?
Změní se jedině to, že nebudu tolik v Plzni. To má ale zase jednu velkou výhodu. Mohu se věnovat víc charitním zařízením v karlovarském kraji. Z Plzně je to sem přeci jenom trochu daleko, a tak jsem rád, že tu budu moct působit také jako zástupce Charity. To, že se budu víc věnovat Karlovarskému kraji, ale neznamená, že nebudu jezdit i do charitních zařízení jinam po diecézi. Prezidentem Diecézní charity tedy i nadále zůstávám.
Jako duchovní budete působit pouze v Karlových Varech?
To určitě ne. Budu tam, kde mě bude potřeba. Nemám závazky k žádné konkrétní farnosti. Okrskový vikář a administrátor v Ostrově P. Marek Hric toho má teď opravdu hodně. Tak určitě pomůžu i jemu. To jsou kostely v Ostrově, Jáchymově, Abertamech, Horní Blatné, Perninku, Hroznětíně a další a další.
Vypadá to, že toho budete mít na práci opravdu hodně. Najdete si čas i na Plzeň a další místa v diecézi mimo karlovarský region?
Určitě ano. Jak jsem již zmínil, zůstávám prezidentem charity. Také zůstávám členem kněžské rady, což je poradní orgán diecézního biskupa, kde se řeší pastorační a organizační věci týkající se kněží v diecézi. Ve Františkánské ulici jsem si nechal kancelář, odkud občas také budu pracovat. Takže určitě z Plzně neutíkám a budu tady působit i nadále.
Jaké bylo vlastně samotné stěhování?
Náročné. Říká se, že je lepší třikrát vyhořet než se jednou stěhovat, ne? Ale alespoň jsem mohl zredukovat počet knih, které jsem si bral s sebou. Většinu jsem dal do knihovny kláštera trapistů v Novém Dvoře. I tak mi jich ale zbylo dost.
