Komunio 2026

Přes 30 lidí společně procházelo magisteriem papeže Františka, vzájemně se obohacovalo sdílením společenství se vším všudy. Byl to krásný týden plný radosti ze života, radosti ze života spolu. Díky moc všem za vaši otevřenou náruč, naslouchání, spoluputování, tvoření nových vztahů.

Petra Koňaříková

Dříve, než jsem se podruhé přihlásila na komunio, tak jsem se ptala dětí, jestli se postarají o babičku. Odpověď byla:  „Jasně mami, vždyť vidíme tvojí proměnu, prostě musíš jet." A tak je pro mě Komunio horou Tábor. Moje proměna nejsou žádné velké kroky; spíš bych to přirovnala k šnečímu tempu. Ale i hlemýžď, který vyjde z ulity, se posouvá. Možná už jsem na komuniu závislá. A usuzuji, že nejen já. Vidím známé tváře a dělá mi to radost. S novými putujícími přichází další obohacení. A pak můžeme vnímat velkou pestrost a moudrost, která se nás dotýká. Jsme spolutvůrci, vcházíme do kontaktu s Bohem i do vztahu s lidmi kolem nás. Komunio je pro mě velké obohacení, radost, vděčnost, Boží požehnání. Díky všem a především těm, kteří Komunia připravují, starají se o nás, dávají pro nás kus svého srdce, energii, trpělivost, nervy, prostě sebe. Díky.

Marie Chlumecká

Pro mne jako méně komunikativního a nespolečenského jedince bylo a je Komunio neustálé učení se žít ve společenství… a být v úžasu. Například v úžasu - ve správné chvíli v podaném čaji, dokázat se rozesmát z vlastního nepovedeném obrázku, v nečekané situaci podaném chutném koláči, ale i ze společně veselého večera za zpěvu vykopávek jako jsou písně typu „Jó, třešně zrály“ - nevyslovitelná prozřetelnost, že jsme opravdu jedno tělo. Tak nějak si představuji, že žili i první křesťané, když se také scházeli jako my dopoledne, ve společenství nad modlitbou, zpěvy žalmů, slavení eucharistie nebo seznamováním se s dopisy od apoštolů. Stručně: úžas, jako jedna ze zkušeností s živým Bohem.

Irena Vykoupilová

Fotogalerie