Konference „Národní identita ve sjednocené Evropě“
Datum a čas: 16. října 2019, 9.30-16.00 hodin.
Místo konání: Budova ZČU, Jungmannova 1, Plzeň, aula JJ 221
Konference chce nejprve připomenout postavu římskokatolické kněze a politika Bohumila Staška a jeho odvážné vlastenecké kázání, ve kterém nepřímo napadl okupaci Československa. Na základě tohoto kázání a pro svou protinacistickou činnost byl Stašek 1. září 1939 zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau.
Příspěvky konference se však nechtějí zaměřovat jen na minulost, ale především si kladou otázky týkající se dneška, jelikož politický a společenský kontext se od doby Staškova kázání značně změnil:
Jak je dnes možné rozlišit autentické vlastenectví od nesprávných forem nacionalismu a národovectví? Toto rozlišení je důležité: Na jedné straně se setkáváme s vyhroceným individualismem a s nezájmem o věci veřejné v naší zemi a na druhé straně se zdůrazňováním češství na základě vymezování se proti jiným kulturám a skupinám obyvatel. Název konference pak otvírá důležitou otázku po našem členství v Evropské unii, kterou někteří považují za ohrožení naší politické samostatnosti, nebo dokonce národní identity. Jsou tyto obavy oprávněné? Co je naší národní identitou a jak je možné ji zachovat a rozvíjet jako součást dnešní Evropy?
S těmito otázkami je spjata další oblast zaměření konference. Staškovo vlastenectví je vyhroceně katolické, opírá se především o svatováclavský kult jako o základní kámen české národní identity. Je otázka, zda toto téma je živé v dnešní české společnosti. Přesto slyšíme stále více o potřebě znovuobjevení „křesťanských kořenů“ českého národa. V čem jsou tyto ideje nosné a v čem problematické?
9.30 Zahájení – plzeňský biskup Tomáš Holub a rektor ZČU Miroslav Holeček
9.45 Stanislav Balík: Staškovo pojetí národa a vlasti v dnešním pohledu
10.15 Diskuse
10.30 Tomáš Machula: Vztah k národu v kontextu ordo caritatis
11.00 Diskuse + přestávka na kávu
11.45 Tomáš Halík: České křesťanství mezi katolicitou a nacionalismem
12.15 Diskuse
12.30 Pauza na oběd
14.00 Petr Krčál, Vladimír Naxera: Obrana „národa“ prostřednictvím „křesťanských hodnot“ - „Křesťanská“ argumentace politických populistů v nejateističtějším státě Evropy
14.30 Diskuse
14.45 Pavel Fischer: Občan České republiky a současné výzvy evropské spolupráce
15.15 Diskuse
15.30 Zakončení
„Staškovo pojetí národa a vlasti v dnešním pohledu“
Anotace: V jakém kontextu Mons. Stašek přednesl své legendární kázání? Kde pramenil jeho hluboký vztah k národu a vlasti? A jak to souviselo s tehdejší podobou katolické církve? Jsou tyto osmdesát a více let staré okolnosti přenositelné do součanosti? Na tyto a další podobné otázky se pokusíme hledat odpovědi.
„Vztah k národu v kontextu ordo caritatis“
Anotace: Pojem národa není jednoznačný, ale analogický. Existují různé koncepce národa, které hrají na různých místech a v různých dobách odlišné role. Po praktické stránce je zásadní vyjasnit to, co se od člověka očekává jako závazek či povinnost vůči svému národu, případně otázka, jaký je náležitý vztah k národu v kontextu celé řady jiných vztahů k jednotlivým lidem a různým typům společenství (definovaného příbuzensky, lokálně, nábožensky či profesně). Odpovědi budou samozřejmě souviset s výchozím pojetím národa.
„České křesťanství mezi katolicitou a nacionalismem"
Anotace: Katolicita (univerzalita) křesťanství je neslučitelná s nacionalismem (národním sobectvím a provincionalismem). Katolicita však není uniformita, nýbrž organická jednota v různosti a vzájemné kompatibilitě. Evangelizace, hlavní úkol církve, znamená inkulturaci víry. Ta předpokládá porozumění a respekt k lokálním kulturám. Specifickým rysem českého katolicismu je úcta k národním patronům: tyto archetypální postavy představují "křesťanství s mnoha lidskými tvářemi", s osobními příběhy víry, vetkanými do dějinného příběhu národa. (Příkladem byla iniciativa Desetiletí duchovní obnovy národa, vztažená k postavě sv. Vojtěcha jako symbolu našeho evropanství a snahy o ekumenické chápání Jana Husa)
„Obrana 'národa' prostřednictvím 'křesťanských hodnot': Křesťanská' argumentace politických populistů v nejateističtějším státě Evropy"
Anotace: Takzvaná „migrační krize“ je v posledních letech traktovaným společenským tématem a bez ohledu na reálnou nepřítomnost migrantů v České republice anti-imigrační rétorika zakořenila v programatice, proslovech a prohlášeních politických představitelů napříč celým politickým spektrem, především ale u zástupců pravicově populistických stran. Tito politici často operují s kategoriemi „českého národa“ chápaného jako národ založený „křesťanských hodnotách“ a s nutností tyto hodnoty chránit před cizorodým elementem. Populisté však kategorie národa a křesťanských hodnot využívají jako prázdné skořápky (resp. empty signifiers v pojetí E. Laclaua). Vyprázdněnost termínu křesťanské hodnoty je spojená i s nízkou mírou religiozity české společnosti. Příspěvek se zaměří na analýzu odkazů ke křesťanským hodnotám a ochraně národa v programech a proslovech vybraných (ne)politických aktérů.
„Občan České republiky a současné výzvy evropské spolupráce"
Anotace: Politický zápas současnosti má své historické, kulturní a duchovní kořeny. Dokud je nevezmeme do úvahy, naše společnosti zůstávají zranitelné, a to především vůči těm nejvážnějším bezpečnostním hrozbám dnešní doby. Má-li se něco změnit, nepomůže ani nová instituce, ani nová ideologie, ani volební kampaň nebo další summit evropských lídrů. Rozhodne občan, který půjde s kůží na trh.
| Místo konání: | Jungmannova 1, Plzeň | |
|---|---|---|
| Určeno pro: | Konference |
| Organizátor: | Biskupství plzeňské, Západočeská univerzita v Plzni |
|---|
