„Diecéze žije, tím pádem jsou změny nutné. Hlavní důvod je, abychom vytvořili rovnováhu mezi potřebami jednotlivých farností a pastoračních oblastí a mezi možnostmi, schopnostmi i zdravím kněží, kteří v naší diecézi působí. Hledání rovnováhy je velmi náročné, protože znamená diskusi jak s kněžími, tak vnímání potřeb jednotlivých farností. Je to tedy dlouhý proces.“
„Objevuje se výzva, abychom se pokusili vytvořit větší oblasti, které budou spravovány nikoli pouze jedním knězem, ale kněžími, kteří budou ve větší či menší intenzitě spolupracovat. Skutečně při letošních změnách přemýšlíme právě tímto směrem. Věřím, že některé změny již budou mít pečeť tohoto směřování.“
„Je to vždy otázka dialogu. Na jedné straně stojí potřeby diecéze, na druhé straně je připravenost a schopnost kněží sloužit v nových podmínkách. Pravdou je, že poslední rozhodnutí je rozhodnutí autority, tedy biskupa, který posílá kněze tam, kde je to třeba. Ale jak říkám, nejprve tomu předchází „decision-making“, tedy hledání všech rozměrů toho rozhodnutí, což se děje v dialogu. Pak je odpovědností biskupa poslat kněze tam, kde je to třeba.“
„Personální změny jsou věcí, která trvá několik měsíců a je záležitostí mnoha diskusí. Významnou část procesu změn vede generální vikář. Je bráno vážně, když kněz vyjádří nesouhlas, ale poslední rozhodnutí je vždy na biskupovi. Nejde tedy o hlasování, ale o dialog.“
„Dnes již víme, že odchází otec Šebestián z plzeňské františkánské farnosti, to je samozřejmě zásadní změna. Celkově se pak personální změny budou týkat počtu do deseti kněží, což ale pro naši diecézi není úplně málo. Přesun kněží se letos týká farností menších i větších.“
„Přiznám se, že tato záležitost úplně není v mém hledáčku, protože sestry mi pouze oznamují, že někdo přichází či odchází z jejich komunity. Takto se to stalo u sester salesiánek, ke kterým přichází nová posila, na kterou se těšíme. Jestli se ostatní komunity rozhodnou k nějakým změnám, bude mi to oznámeno. Ale v těchto věcech jsem jenom seznamován s rozhodnutím nezávislých řeholních řádů či kongregací a nejde o něco, co bych mohl spolurozhodovat. Poslední rozhodnutí je vlastně zrcadlové ve vztahu k tomu, co jsem říkal o kněžích. V případě řeholních sester rozhodují po mnoha konzultacích se sestrami jejich představené, stejně jako u kněží rozhoduje biskup.“
„Určitě hraje velkou roli, že u nás klesá počet kněží. Také letos, po skončení synody, odcházejí dva kněží, kteří projevili zájem odejít z diecéze. Tak jsem to všem kněžím nabídl před synodou. Je to P. Petr Konopík, který již působí v českobudějovické diecézi, a také P. Przemyslaw Ciupak, který se touží vrátit do rodného Polska. Tyto záležitosti mají samozřejmě vliv na správu naší diecéze a jsou potom právě spojeny s představou, že můžeme spravovat celé větší oblasti nikoli jako jednotlivou farnost, ale jako oblast, která je svěřena společenství kněží.“
„To pochopitelně všechny zajímá. Je to rozprostřeno do celého období prázdnin. Věřím, že nejpozději na začátku září budeme schopni popsat všechny změny včetně termínů. Tak ještě prosím o trpělivost, protože mnohé věci, týkající se jednotlivých kněží i řádů, jsou stále ještě v dialogu a nebylo možné se na nich dohodnout jednoznačně.
Na závěr bych možná ještě řekl, že jedna věc už je jasná, a to že od 1. srpna 2026 se mění právě z rozhodnutí řádového představeného křížovníků správa v Karlových Varech, kam přichází P. Lukáš Lipenský. Ten bude spolupracovat s P. Miroslavem Chlupsou, který zůstává ve farnosti jako výpomocný duchovní.“
Za rozhovor děkuje Terezie Centková