Synoda nekončí dokumentem. Synodní delegáti ji završili v Římě.
Synoda plzeňské diecéze dostala o víkendu v Římě důležitý mezník. Na závěr nedělní bohoslužby v bazilice Santa Croce in Gerusalemme převzal biskup Tomáš Holub od zástupců synodních delegátů oficiálně závěrečný dokument diecézní synody. Jeho předání následovalo po několikaletém procesu společného naslouchání, modlitby a hledání toho, k čemu chce Duch svatý místní Církev vést.
O den později se přibližně stovka delegátů sešla v římské koleji Nepomucenum s kardinálem Mariem Grechem, generálním sekretářem Synody biskupů. Diskuse nad závěry diecézní synody se tak propojila s celosvětovou zkušeností synodální Církve.
Synodální cesta plzeňské diecézní synody tak dostala římskou tečku – nikoli však tečku za tím, co během ní vzniklo. Generální sekretář Synody biskupů kardinál Mario Grech delegátům připomněl, že skutečným plodem synodality nejsou především stránky závěrečného dokumentu, ale zkušenost společného naslouchání, modlitby a hledání.
„Jsem přesvědčený, že vaše modlitba během těchto let společné cesty byla součástí modlitby celé univerzální Církve,“ uvedl kardinál. Připomněl také slova papeže Františka, že synodalita je cestou Církve třetího tisíciletí. „Synodalitu nelze učit. Je možné se jí naučit skrze zkušenost,“ zdůraznil.
Právě zkušenost společné cesty může podle Grecha pomoci Církvi vykročit k evangelizaci. „Synodální Církev je Církev, která je připravena evangelizovat,“ řekl a dodal, že právě evangelizace by měla být jedním z hlavních témat, na která se má Církev soustředit.
Připomněl přitom množství pokřtěných lidí, kteří si podle něj nejsou vědomi toho, co ve křtu dostali. Přirovnal je k člověku, který sedí na bedně, a přitom netuší, že je pod ním ukrytý poklad.
Dalším důležitým tématem je podle kardinála formace. Ta nemá být určena pouze budoucím kněžím. „Potřebujeme investovat do formace všech,“ uvedl. Varoval také před nebezpečím, že člověk může mít pocit, že pracuje pro Boha, a přitom nemusí dělat to, co od něj Bůh skutečně chce.
V souvislosti s plzeňskou diecézí se kardinál dotkl také zkušenosti prvních křesťanů a římských katakomb. Ptát se podle něj můžeme, co mohou katakomby říci dnešní Církvi. Zdůraznil především rozměr Církve chudých a pro chudé – Církve, která je ochotná naslouchat lidem na okraji společnosti a neuzavírá se sama do sebe.
Na závěr kardinál Grech odpovídal na otázky vycházející ze závěrečného dokumentu plzeňské synody i na dotazy samotných delegátů.
Mezi delegáty byl Martin Baxa z Mariánských Lázní, který do Říma přijel s celou rodinou. „Kladně mě překvapilo, že byl pan kardinál oblečen civilně. Zaujalo mě, že poukazoval na to, že některé procesy není třeba uspěchat,“ řekl.
Za důležité téma považuje evangelizaci mladých. „Jsme z misijního území z Mariánských Lázní. Hodně jsem usiloval o to, aby se s mládeží začalo pracovat víc i mimo Plzeň, a to se podařilo. Otázkou je, jak to půjde dál realizovat,“ dodal.
Římské setkání tak pro plzeňské delegáty nebylo jen zakončením jedné etapy. Přineslo také otázku, jak zkušenost synodálního putování proměnit v každodenní život místní Církve – a jak znovu objevit poklad, který už Církev má.
Kateřina Odvodyová
