Diecézní pouť v Římě spojila poutníky z celé plzeňské diecéze

Přibližně 700 poutníků z plzeňské diecéze se o prodlouženém víkendu 27. a 28. září vydalo do Říma na diecézní pouť ke sv. Václavovi, patronu české země. Pouť se nesla v duchu společné modlitby, setkání i připomínky toho, že Církev není společenstvím lidí, kteří jsou stejní, ale těch, kteří chtějí společně následovat Krista. Vrcholem pouti byla v neděli 28. září slavnostní mše svatá ve Svatopetrské bazilice.

Mše svatá v bazilice Santa Croce

Pouť začala v neděli společnou mší svatou v bazilice Santa Croce in Gerusalemme. Chrám zaplnili poutníci z celé plzeňské diecéze, kteří do Říma přijeli různými cestami a z různých míst, aby se na dva dny stali jedním poutním společenstvím.

„Různě jsme přijeli, abychom byli na jednom místě společně. Toto místo je Boží a každý máme možnost sem něco přinést,“ řekl v homilii biskup Tomáš Holub. Připomněl také otázku, která podle něj stojí před každým společenstvím: „Jsme připraveni jeden druhému naslouchat a odpouštět?“

Biskup Holub navázal na svůj pastýřský list a zdůraznil, že jednota Církve není založena na tom, že její členové mají stejné názory, povahy nebo tempo. Církev podle něj nemá být společenstvím lidí, kteří jsou stejní, ale lidí, kteří chtějí společně následovat Krista. „Chci vás pozvat k jednotě, která není založena na tom, že jsme stejní, ale na tom, že jdeme společně s Kristem a za Kristem,“ uvedl.

Společenství přitom podle biskupa není pouze lidskou aktivitou. Je to Církev Pánova, v níž působí Kristus, ukazuje cestu a volá člověka, aby s ním putoval i v realitě všedních dnů. Poutníky proto vyzval k naslouchání hlasu Ducha Svatého a k hledání odpovědi na otázku, co má Církev dělat a čeho se naopak potřebuje vzdát. Společný směr podle něj diecéze dostala také prostřednictvím synody a nyní je třeba vykročit k dalším konkrétním krokům.

„Vykročme všichni společně, ale ne stejným krokem, ne stejnou rychlostí, ale stejným směrem,“ řekl biskup. Zároveň vybídl k trpělivosti a jednotě, která neznamená odstranění rozdílů, ale je natolik silná, aby je dokázala unést. „Obnovme důvěru v to, že Církev není lidskou organizací, ale Boží Ecclesia,“ zaznělo v jeho homilii.

Svatý Václav a moudrost, která vidí za horizont

V pondělí 28. září pouť vyvrcholila slavnostní mší svatou ve Svatopetrské bazilice, která se konala v předvečer slavnosti sv. Václava, patrona české země. Na bohoslužbu dorazilo tolik českých poutníků, že se chrám zaplnil do posledního místa a desítky dalších se už do prostoru, kde byla sloužena mše svatá, nedostaly.

Biskup Tomáš Holub při přivítání připomněl, že sv. Václav zůstává pro českou společnost významnou postavou právě svou schopností vidět za bezprostřední horizont. „Jedna věc je v naší úctě ke sv. Václavovi společná: stále znovu a znovu se zdůrazňuje, že byl realista, že měl perspektivu, že viděl za horizont a také přispíval k tomu, aby tato perspektiva v českém národě byla přítomna,“ uvedl.

Ve své homilii se biskup zastavil také u biblických textů slavnosti, které hovoří o moudrosti. Ta podle něj neznamená pouze schopnost rozumět, ale také umět v realitě tohoto světa rozpoznávat dobro. Právě k takové moudrosti je podle něj pozván každý člověk.

„Dnes si připomínáme muže, který o tuto moudrost usiloval. Prosím vás, abychom svatého Václava vzývali a šli po tom úzkém hřebeni, který se nazývá moudrost,“ řekl biskup Holub. Příběh sv. Václava podle něj zároveň ukazuje, že jít po tomto hřebeni znamená také riskovat. Křesťanská naděje totiž člověka vede za hranice toho, co je bezprostředně viditelné.

„Ať naděje, kterou dnes slavíme, přesahuje horizonty tohoto světa. Kéž tady slavíme tuto moudrost založenou na Kristu, která je nadějí, jež nezklame,“ uzavřel biskup svou homilii.

Slavnostní bohoslužbu doprovodil sbor Církevního gymnázia Plzeň. Pro jeho členy byla účast na mši ve Svatopetrské bazilice vyvrcholením několikaměsíční přípravy. „Zkoušky byly velmi intenzivní, scházeli jsme se každý týden. Občas to bylo i náročné,“ popsala Veronika Nová. Podle ní byla příprava zároveň svědectvím i evangelizační zkušeností. „Od nás z církváče je málo věřících lidí, kteří byli třeba jen na mši, takže do toho dali všichni hodně úsilí, aby se to naučili. Je to podle mě i forma evangelizace, protože ty holky teď všude chodí a zpívají si Beránku Boží,“ dodala.

Bohoslužbu zakončil slavnostní průvod k oltáři sv. Václava. Přibližně 700 českých poutníků se zde společně pomodlilo za svou vlast. Svatopetrskou bazilikou poté zazněl Svatováclavský chorál a následně také česká státní hymna.

Na mši byli přítomni také představitelé Plzeňského a Karlovarského kraje včetně jejich hejtmanů a starostů. Následně se v poutním domě Velehrad setkali se zástupci farností, jejichž kostely či kaple přešly do správy obcí.

Pro poutníky však byla cesta do Říma především příležitostí ke společnému setkání. „Osobní setkání s přáteli v Římě má svoji váhu a svůj význam! Vidět přeplněný kostel poutníků nejen z plzeňské diecéze, jak sedí na všech dostupných místech kostela, potěší vždy každého věřícího,“ uvedl poutník Pavel Primus. Poděkoval také za organizaci pouti a za všechny, kteří se na ní podíleli, stejně jako za modlitby lidí doma, kteří tentokrát do Říma přijet nemohli. “Přála jsem si navštívit Řím k narozeninám a to se mi splnilo. Jsem nadšená z celé poutě. Jsme tu s cestovní kanceláří, takže jsme viděli mnoho památek, ale měli jsme i čas se na chvíli zastavit,” sdělila své dojmy jedna z účastnic.

Kateřina Odvodyová

Fotografie budou doplněny.